V pátek jsem hodil práci za hlavu a šel si odpočinout na Boršov. No, byla to makačka, duháci nespolupracovali. Voda byla vyšší, 23 kubíků, ale celkem čistá. Šel jsem od jezu, kolem těstárny, kousky jsem vynechával a došel až napůl cesty mezi mosty. Prvního duháka jsem vytáhl u těstárny a byl to fakt macek, do 60 mu moc nechybělo. V proudech nad hospodou byl menší potočák. Pak jsem zasekl rybu a běžel za ní asi 50 metrů, ostroretka chycená za ocas fakt bojuje. Druhého duháka jsem našel u hospody. Volal Milan, že má moc práce, a za hodinu přijel. To už jsem byl nad mostem a z nudy zkoušel tlouště labužníky žijící pod kanálem vlevo nad mostem. Okoun, okoun, okoun (tihle malí mi nějak padají z ruky) a nade mnou zalovila štika tak, že jsem myslel, že vyleze na břeh. Viděl jsem jí přejet do proudu a otočit se, jak zpracovávala chycenou rybku. Odhadem 80 cm.

Hodil jsem ještě jednou ke břehu a větší ryba, asi tloušť, a hele, tenhle okoun už by šel. Vlastně jsem na Boršově tak velkýho ještě nechytil, měl 31 cm a parte má u mě v povolence. Aby nám na tý naší pstruhový vodě nežral duháčí potěr:-) Milan zkoušel suchou mezi mosty, tak jsem mu šel poradit. Na místo, kde jednou sebral duhák, jsem nahodil hltavky, voda se zavařila, cuklo to, po hladině se projel pěknej padesátník a byl pryč.

Milan konečně na sucho chytil rybu náhodně na mokro, když vlastně nechytal. Večer (to už jsem byl i s rodinkou na cestě na Vysočinu) volal, že se šeřením to sbíralo, ale nechytil nic, čímž potvrdil moji teorii, že se ti sběrači nedají chytit. Včera (pondělí) jsem tam poslal Viktora, aby to ověřil.

p1210445

(5)(0)