V pondělí 18.3.2013 proběhla porada ohledně revíru Vltava 24, na které byly projednány termíny vysazování na letošní rok. Byl zde také zhodnocen rok loňský. Všechny podstatné informace z tohoto jednání už jsou umístěny na oficiálních stránkách MO 1 ČB – http://rybaricb.webnode.cz/nase-reviry/vltava-24/
(0)
(0)
Revír Vltava24 mám rád a nesmírně si vážím všech,kteří se o jeho zavedení zasloužili.Lovím zde
od roku 2011.Pokusil jsem se zhodnotit sezonu 2011 a
2012 z hlediska ryze sportovního a musím řici,že bez ohledu na to,že v roce 2012 jsem ulovil trofejní parmu(85cm)a pro mě trofejního duháka 2,5kg,se mě rok 2011 líbil více a řeknu proč.Revír byl v roce 2011 po celou sezonu pravidelně zarybňován sice většinou duháky v rozmezí cca 38-45 cm,ale také v menším počtu rybami 45-55cm.Osobně považuji při muškaření chytání divokých ryb v rozmezí 40-45cm za daleko větší sportovní zážitek ,nežli vodění velkých ryb nad 50cm.V roce 2012 bylo vysazeno daleko více trofejních ryb cca 45-55cm a více,ale na úkor počtu ryb proti roku2011.Vysazování bylo nepravidelné a po mohutném
jarním vysazenív období duben-květen,nebyl revír od
konce června do konce srpna zarybněn vůbec.Následná
zarybnění pak byla vystavena velkému tlaku rybářů.
Bohužel trofejní ryby vysazené z jara ,byly velmi rychle odloveny ,při vyšší,kalné vodě,převážně přívlačí a velká část ryb byla během července a srpna
během přívalových dešťů spláchnuta .Vím od kamarádů,
že trofejní duháci byly loveny pod jezy v Rožnově a
"papírenským "na housku.Pokud se jedná o trofejní ryby
je to relativní.Když jsem lovil na krajských revírech
byl trofejní 40cm duhák ,na Vltavě24 pak postupně duhák 48a-55cm a co dál.Osobně se přimlouvám za způsob
zarybnění,duháky 40-45cm + cca.10% v rozmezí 45-55-60.
Ryby od 55cm výše chytat způsobem "chyť a pusť".Myslím
že ponechat možnost lovení a ponechání si duháka nad
55cm ,na denní povolenku za 350Kč je ekonomický hazard.Uvedu příklad z jara roku2012.Při třech návštěvách v dubnu, po zahájení,stál na parkovišti u
"železňáku" campovací vůz s 3-4 rybáři,chytajícími na
denní povolenky a vybavenými těžkými třpytkami,woblery
silnými vlasci a velkými podběráky.V té době při vysoké a kalné vodě se moc trofejních ryb na mušku ulovit nepodařilo.Tím chci jen podpořit názor, že velká část velkých duháků byla z jara odlovena vláčením.Jinak proti vláčení nic nemám ,vytvořme ale shodné podmínky pro oba způsoby lovu a chraňme trofejní ryby.Tento článek není vůbec myšlen jako kritika hospodaření,ale jako názor sportovního rybáře,který fandí tomuto revíru a jako přízpěvek do diskuze.
Na vše mám stejný názor, s vyjímkou vláčení.Vláčení by mělo být na tomto revíru zakázáno.Myslím si,že ekonomická stránka (pro provozovatele revíru) by tím nijak neutrpěla.
To máte pravdu.Ale jedná se stále o svazový revír,
kde by to řada členů nepřekousla,takže to asi je neprůchodné.Na druhou stranu ze strany muškařů je
při lovu postupováno s maximální rybářskou etikou,s ultra lehkým vybavením (pruty,návazce,nástrahy),
s důrazem na rovnocenný boj s rybou a její minimální
poškození.V přímém protikladu je pak u řady vláčkařů
používání velkých těžkých nástrah ,vlasců 0,20 a větších.Vylovení trofejního hladového duháka s takovým
nářadím je "brnkačka", bohužel jak vypadá ulovená ryba při ostrém zdolávání v kamenných úsecích řeky.
Na základě uvedených skutečností jsem pro zachování
přívlače,ale jejího omezení.Například vymezením úseku revíru,omezení vlasce do 0,18mm ,max.velikostí nástrahy(např.velikost viz.Meppsč.1 aplikovat i pro další typy nástrah)Za použití trojháčku trestat okamžitým odebráním povolenky.
Nedá mi to.
Co je na chytání duháků 50+ s poddimenzovaným náčiním sportovního?
Pokud jde ryba z vody co nejrychleji, je to jen dobře.
Pohrávat si s pěkným pstruhem na jemném náčiní možná pohladí něčí ego, ale jestli něco té rybě brutálně neprospívá, pak je to právě takové zacházení a přístup rádoby sportovců.
osobně bych do Boršova s prutem pod AFTMA 5 a osmnáctkou vlascem nešel. Nehodlám pro svoje potěšení odrovnat případného trofejáka či parmu dlouhým zdoláváním, anebo maximalizovat možnost, že budou po revíru jezdit ryby s utrhanýma muškama.
Trochu nad tím "sportem" pouvažujte....
Hodně zdaru do nadcházející sezony
Petr
Souhlas s Petrem, chytat na slabé vlasce vysazené velké duháky v nahnědlé řece postrádá jakoukoliv logiku. Osobně, po dlouhém zkoušení, chytám na Boršově s prutem Sage ESN AFTMA 4 nebo Z-Axis 4 a 0,16-0,18 fluorcarbonem Hanák, který je při normálním zdolávání téměř neutrhnutelný. Na sucho 0,14-0,16. Doba zdolávání u duháka 1-2 minuty, parma do 5 minut, pokud je to déle, začínám se stydět. Chytat na jemno ryby 50-70 cm je kravina, to patří na potoky. Ale chápu kolegy, kteří mají velkou rybu na prutě poprvé a zdolávají ji opatrně a pomalu. V tom případě je potřeba zhodnotit, zda není lepší rybu zabít a skončit, než takto utrápit další. Neplatí pro parmu. Franta Tobiáš.
Myslím, že než o způsobu lovu je to spíše o přístupu rybáře. Na revíru jak vláčím, tak muškařím a rybu se snažím zdolat a zacházet sní co nejšetrněji a nezáleží na způsobu lovu. Spíše je pravda,že ze začátku sezony je vláčení při větším stavu vody účinnější. Co streamerování? Také jste pro zákaz? Je to v podstatě vláčení 😀
Je pravda, že jsem na revíru viděl i vláčkaře s "jemným" náčiním a bylo vidět, že to umí, k rybám se chovali šetrně. Na druhou stranu vždy, když jsem našel utrženou nástrahu, měla trojhák s protihroty. Můj názor je, že v ČR na vodách s pstruhovým režimem nemá "vláčka" být povolena nikde. Tak, jako je to běžné v zahraničí. A tam dobře ví, co dělají, čemuž odpovídá kvalita chytání.
Chápu tento názor. Ale přidám související: Co takhle se také zamyslet nad tím, co má a co nemá být pstruhová voda? Vltava 24 je voda cejnového pásma (!) a vždy byla, je a bude plná štik. Proč se tento revír stal pstruhovým a sousední Malše, svým charakterem odpovídaící vodě pstruhé, byla jako pstruhová zrušena? Na Vltavě 24 bude mít vždy vláčení opodstatnění a to i vláčení (15ti centimetrové a větší) mrtvé rybky.
Pstruhový se stal revír V24 především proto, že už tam voda není tak znečištěná, jako byla před 30 lety. Štik je tam stejně jako v jiných revírech. V Malši v posledních 15 letech úplně vymizely vodní rostliny, hlavně v horním úseku pod přehradou a zejména z tohoto důvodu tam skoro vymizely lososovité ryby. Možná je to tím, že přehrada už je starší a odchází z ní nějaká "chudší" voda. Nevím, to je jen můj názor, ale Malši pod Římovem pamatuju jak za pstruhového režimu, tak ji docela znám i dnes. Samozřejmě se zde také podepsaly povodně, kormoráni a brutální úpravy dna.
No dobře, ale čistější voda, myslím si, přece neznamená, že se z ní má udělat voda pstruhová a likvidovat/nenasazovat do ní dravé ryby. Stejně tak naopak neznamená, že když přestala být voda úživná, měla by se vypustit z pstruhového režimu a tím se na ni v hospodaření de facto vykašlat. Štik (a mníků) je ve V24 určitě nesrovnatelně více než v Malši a to právě kvůli charakteru a úživnosti řeky (netvrdím, že v Malši nejsou, tam jsou i jiné druhy jako je sumec, bolen, candát). Od pamětníků vím, že Malše byla vždy méně úživná, pouze v době znečistění Vltavy, byla mnohonásobně více navštěvována rybáři a tedy i osazována. Vltava i přes znečištění byla také plná ryb (a to i potočáků, viz svědectví K. Křivance) pouze se u ní, pro její zápach nedalo vydržet a všechny ryby byly svou barevností v podstatě duháci...). Na druhou stranu, proč by do MP vody nemohly být vysazováni trofejní duháci? Vymizení vodních rostlin jsme si nevšiml, ale je pravda, že přehrada negativně ovlivňuje řeku — malý průtok, chladná voda — ale oba faktory jako by nahrávali právě rybám lososovitým, které v ní, pravděpodobně v přirozené populaci, také jsou a to jak potočáci, tak lipani. Osobně mám spíš pocit, že zde zvítězila logika prospěchářství (snad tímto termínem nikoho konkrétního neurazím, přijde mi vhodný), tzn. že V24 se změnila na pstruhovou jen z toho důvodu, aby budějčáci měly pstruhovku hned za domem, což změna na vodu trofejní mi mé domněnky jen potvrdilo. Ptám se, proč není trofejní P voda v úseku Zlatá Koruna-U Rybů? :/ Větší vzdálenost, člověk už to tam po práci nestihne tak snadno, špatný přístup k vodě, více klidu a přírody, méně pocitu chytání na rybníku při rybářských závodech, více vodáků... Vždy jsme měl za to, že muškaři se prezentovali více jako fér rybáři, více sportovní, ti rybáři, kteří měli blíže k přírodě. „Vysazování připitomělých ryb do vlastního rybníčku a druhý den jejich chytání“ mi tomu ale nějak neodpovídá... A ano, přiznám se, tento stav mě štve, ale to jste již asi z mých reakcí poznali. 😉 Nechci vyvolávat nějaké hádky, pouze chci upozorňovat na druhou stranu mince a k tomu my tyto pěkné stránky slouží poměrně dobře. Děkuji za ně. 🙂
Zajímalo by mě, jak chcete udělat stejné podmínky pro vláčkaře a muškaře? Muškař nemůže břečet, že mu to nebere, když je kalná a vysoká voda. Vláčkař taky nebrečí, že mu to nejde na twistr, když se líhne hmyz.
Buď vám to muškaření nejde a zlepšíte se nebo musíte přejít na vláčení a vláčkař naopak. Dále se mi líbí návrh vymezení prostoru pro vláčkaře. Za sebe navrhuji vymezit pro přívlač úsek od těstárny k železničnímu mostu. Připadá mi, že muškařská většina si na tento revír dělá pozvolna monopol. Jak psal Jauky je to o přístupu rybáře. Sám používám vlasec 0,16 mm a všechny nástrahy přes kroužek předělaný na bezprotihrotové háčky. Většina si myslíte, že vláčkaři jsou barbaři a tahaj ryby na dvacítce po kamenech. Ono to tak, ale taky být nemusí, protože i vláčkaři se můžou chovat k rybám šetrně. A chytat ryby na nejtenčí vlace a každou druhou rybu upálit taky není to pravé ořechové. Nechci rozpoutat válku mezi muškaři a vláčkaři, ale zamyslete nad pohledem na přívlač na P vodě, protože trojhákem sešitý duhák rozhodně není vláčkařův cíl.
Já nemám vůbec nic proti slušným vláčkařům ,kteří
používají jemné náčiní a dávají ušlechtilým duhákům
šanci na rovnocenný boj,kdy ryba bojuje o život.Těch
si vážím.Je to o rybářské etice.Ale ve svém přízpěvku
jsem kritizoval rybáře "masaře",kteří cíleně loni zjara,z celé republiky ,přijížděli na Vltavu24 s "kempry" vybavenými mrazáky a bohužel k tomu využívali "těžkou" přívlač.A zde jsem kritizoval možnost jednodenní povolenky pro ponechání trofejní
ryby.V tom předčíme naše soukromé revíry.V žádném
případě jsem nechtěl vyvolat rozepře mezi muškaři a
slušnými vláčkaři.Toje blbost a nemělo by to vítěze.
Sám chytám pstruhy na přívlač 50 let,začínal jsem
na Vysočině.Posledních ca.8 let chytám muškařením ,
lituji, že jsem nezačal dříve.Ale vláčení jsem nezavrhl.Oba způsoby lovu prováděné sportovně jsou
srovnatelné.V loňském roce v červenci,ca v 15 hodin
odpoledné,za krásného počasí jsme lovili 3 rybáři pod
"železňákem" za občasného projetí vodáků.Já zkoušel
streamra,soused na nymfu,druhý na "mokrou" Po ca půl
hodině,kdy jsme byli všichni bez záběru,jsem použil
"meepsku"0 barevně upravenou na "můrku" a během 20ti
minut vláčení chytil 3duháky od 38-43cm.Jakmile jsem prohlásil, že 4tého si nechám,braní skončilo.Stejně
tak je možno použít opačné případy ve prospěch mušky.
Popravdě moc nevěřím tomu, že by si někdo s povolenkou dovolil chytat na trojháky. Ještě bych se vrátil jak píšeš k jemnému náčiní jak píše i Olda. Buď pak rybu upálíš, nebo ji zbytečně zdoláváš příliš dlouho. Dovolím si citovat Frantu T. z 3.5.2012 "Prosím, používejte raději silnější vlasce a náčiní. Dlouhé zdolávání nebo utržení ryby zbytečně poškozuje. Na strýmra min. 0,20, raději 0,25 mm. Pokud 60 cm duháka taháte déle než pár minut, pravděpodobně to nepřežije. Nemá cenu pouštět zpět polomrtvé ryby, to už je lepší je klepnout a jít."
Asi bych se nepoustel do debaty vlacka vs. moucha, lovim na reviru obojim zpusobem, vlacku mam radeji, myslim, ze i s vlacecim prutem se da k rybam chovat doste setrne, nekdy i vice, kdyz se ryba nezdolava zbytecne dlouho. Bohuzel je fakt, ze nekteri taky "vlackari" lovi dost nevybiravym zpusobem a s prekovavanim nastrah na BL jednohaky si nelamou hlavu, coz je vazne velka skoda.
Dale se priklanim k tomu, aby se ryby nad treba 55 vracely do reviru, nebo tech opravdu velkych nad 60, se moc nepochyta a kdyz, tak skonci v igelitce...taky jsem mel tu moznost zdoalat par zdomacnelych ryb v kondici, ktere svymi dorostlymi ploutvemi umely pekne zabrat a prave takove ryby bych si na reviru pral lovit.
Puvodne jsem chtel ale malinko pozmenit tema a to zejmena diky zprave vykazuji hospodareni na reviru, kde vychazi nakupni cena kilogramu duhaka na 138Kc To mi prijde hodna premrstene, kdyz mam informace, ze se bezne kupuje za cca 90Kc za kilogram. Navic je treba si uvedomit, ze nektere ryby si CRS vyrabi ve vlastni rezii viz http://www.pstruharstvicrs.cz/ryby-prodej-kaplice/index.php
Poznámka ohledně vysoké ceny duháka pro nasazování do tohoto revíru je velmi trefná. MO1 k tomu vydala oficiální prohlášení v diskusi na svých stránkách. přesné znění je:
Musíme se vyjářit k vašim příspěvkům týkajícím se ceny nasazovaného pstruha duhového do VIP revíru Vltava 24. Podle stávající smlouvy mezi naší organizaci a JČUS, naše MO zajišťuje na tomto revíru rozvoz a vysazování ryb (ze Pstruhařství Kaplice na Vltavu 24), ostrahu a označení ravíru. Ryby do revíru jsou dodávány prostřednictvím Pstruhařství Kaplice s.r.o. jehož vlastníkem je JČUS, který zároveň provádí fakturaci mezi JČUS a Pstruhařstvím Kaplice s.r.o.. Na výši ceny ryb, kterou stanovuje Pstruhařství Kaplice nemá bohužel naše MO žádný vliv ani do ní nemůže v žádném případě zasahovat. Toto je pouze v kompetenci JČUS a Pstruhařství Kaplice s.r.o..
Co se týče povolených způsobů lovu, na Boršově chytám na mouchu. Přívlač mi nijak nevadí, na MP mám přívlač velmi rád, nevidím důvod, aby se na ni v Boršově s citem a rozumem nechytalo. Je zcela bezpředmětné rozvíjet debatu na téma vláčkaři jsou masaři nebo muškaři nedovedou rybu ulovit a zdolat či podobně. Kdo chce z nějakého důvodu tu či onu skupinu nějak škatulkovat, vždy v dané skupině někoho, kdo dané skupině nedělá čest, najde. Šetrnost lovu k rybě není dána lovnou metodou, ale přístupem rybáře k lovu a zejména k rybě.
Co se týče ryb a jejich odnášení, záleží to podle mě na charakteru i umu rybáře. Osobně bych byl rovněž pro to, aby se velké ryby pouštěly, má to však svá úskalí. Osobně jsem si loni rovněž asi 2 větší odnesl. Pokud však zapřemýšlím o odnesení velké ryby, musí to mít i jinačí než čistě masný důvod. Jak zde byl citován Franta T., pouštět polomrtvou rybu nemá cenu. Kdo z vás neviděl v Boršově padlou šedesátku? Spíše by se dalo ptát, kdo jich neviděl více? Žádná ryba není nesmrtelná, velké ryby se pravidelně dosazují, nevidím důvod si za určitých situací rybu nevzít, když by ryba mnohdy stejně zemřela bez užitku, nechce to však přemýšlet vysloveně masařsky a zabíjet velké ryby „dokud tam jsou“.
Při muškaření, pokud nechci cíleně lovit velkou rybu, rád chytám spíše jemnějšími metodami (nymfa), což ovšem občas nějaký větší duhák odnese životem. Raz za čas se na ono lehčí náčiní nějaká kobyla pověsí a i při sebevětším úsilí se zvláště za vyššího stavu vody rybu nedaří dostat "z vody" tj. ve vodě vyháknout. Záměrně urvat se mi jí taky nechce, což se nechce asi nikomu. Takováto ryba pak leckdy ode mě dostane kamenem, jelikož pokusy o rozplavání nejsou leckdy úplně zdárné a s těžkým pohledem jsem již koukal na rybu, která sice po "rozdýchávacích" pokusech sama odjela z mého dosahu, ale zahlédl jsem ji jak se v hloubce začíná otáčet. Pokud má člověk takovouto smůlu, že tímto způsobem zdolá kapitální rybu, měl by se k tomu postavit čelem, rybu zapsat a stočit šňůru, ač by rád lovil i déle. U leckterých šedesátek zvláště po zahájení se mnohdy navíc nejedná o první zdolání v průběhu několika dní či jen hodin. Totální vyčerpání po zdolávání je dle mého pozorování problémem zejména velmi těžkých, tučných vysazenců, kteří leckdy navíc nejsou již při vysazení v ideální kondici, stará, daleko lehčí ryba v dobré kondici to snese daleko lépe (když už se jí podaří přelstít).
S tímto souvisí i úvaha o vybavení k lovu. Lehké náčiní je na Boršově vhodné pouze při malé čisté vodě tj. kdy to bývá opravdu potřeba k dosažení úlovku. Na zahájení na vysazence je podle mě zcela nevhodné. Nejsem příznivcem "surfování" ryb po hladině nebo trhání tlam, ale větší nebo velkou rybu je podle mě vhodné s lehkou přesilou co nejrychleji ale zároveň šetrně zdolat. Takováto ryba nemusí bojovat do posledních sil a je zde větší šance, že se z toho nebude zberchávat několik dní. Pokud to rybám nevadí, což je zejména po jejich vysazení nebo při kalnější vodě, není důvod používat jemné náčiní (trojku prut a 14-ku vlasec). Neradím chytat na lososí pruty, ale 4-ka až 6-ka prut s 18-kou vlascem je dle mého názoru rozumným začátkem za normální vody i na nymfu, pokud člověk nasadí větší strýmry, měl by začínat alespoň s 20-kou, když jde člověk cíleně po rybách 60+, neměl by se rozmýšlet nasadit i silnější vlasec, velké ryby jsou schopny strýmra „urazit“ při záběru i z dvacítky vlasce, aniž by rybář měl leckdy šanci s tím cokoliv udělat.
Jak jsem tudíž psal již výše, jsem pro to, aby se ryby braly zejména s rozumem. Pokud to jde a má to smysl, jsem pro, aby se velké ryby pouštěly. Pokud je někdo méně schopný rybář, že velkou rybu rychle a opatrně zdolat nedokáže, nebo má jen tu smůlu, že mu to nedovolí okolnosti a vybavení, měl by „minimalizovat škody“, zabít jednu byť i velkou rybu a nepokoušet se tímto způsobem udolávat další ryby. V opačném případě může leckdy takovýto rybář třeba i nechtěně ukončit během jednoho dne život i více než jen jedné kapitální ryby.
Ještě bych ke shora uvedenému doplnil, že bych byl rád, aby se ryby směly zdolávat jen z vody. Nezatracuji podběráky, leckdy zdolávané rybě ulehčí, když ryba nemusí být zdolána až úplně k ruce či do ruky. Pokud je však ryba vynesena na břeh, měla by být zapsána a lov ukončen. Zvláště velké ryby jsou často vidět postávat zaplísněné v ouplávcích u břehu. Zdolávání ryby ze břehu, její navedení až mezi kameny u břehu, její vynesení v podběráku na břeh (dokonce na suchý beton či štěrk), lovení peánu, hledání metru, měření, přivolání kamaráda, focení a nevím co kdy ještě a následné puštění je podle mě jednou z příčin tohoto nepěkného pohledu.
Pěkně to Pusťa napsal, můžu se pod to podepsat.
Franta Tobiáš