Jirka Šindelář byl asi první, kdo v Boršově vytáhl jednoho z vysazených monstrpotočáků. Chytil ho na nymfu vlastní výroby, s prutem Hanák Czech Nymph Champion 4 v 1 kat. 4/5 a návazcem z fluorcarbonu 0,16 mm Hanák Competition. Ryba byla krásná, v kondici a po chvilkovém focení nad vodou a ve vodě čile zmizela v proudu.
Přes víkend se jich prý také pár chytilo, vím o jednom na strýmra a jednom na třpytku. Pokud někdo z Vás měl to štěstí, pošlete fotku nebo alespoň informaci. Díky!
To je nádhera! V dnešní době úplný sci-fi.
Co je to za sci-fi, když si je tam před pár dny vysypaly? Jsou to normální granuláči, nic přírodního. Tenhle fakt s výčtem výzbroje, která byla k lovu užita, vyznívá docela absurdně-vtipně...
Jinak tedy krásná ryba, škoda jen, že není přírodní. Upřímně vám přeji, ať vám tam dlouho vydrží. Přestože moc nevěřím, že budou dlouho žít i kdyby je nechytil žádný rybář - jsou to poměrně staré ryby (tipuji 3-4 roky / potočák se běžně dožívá 3-5 let), nejsou zvyklí na přírodní stravu (o to snazší je je ulovit), jsou v konkurenci duháků jichž je řeka v Boršově plná a hlavně pochybuji, že mají ještě přirozenou schopnost reprodukce... 🙁 Přes to všechno jim přeji opak!
Bu bu bu..snaha o zlepšení čehokoliv si zaslouží odsudek. Jak typicky české. Já doufám, že nám tam vydrží co nejdéle.
Že se jedná o vysazenou rybu, píšu v první větě. Pokud má někdo za cíl chytat přírodní potočáky, doporučuji Vltavu 29. Ale trápit celý den 20-30 cm potočáčky mi nepřijde o nic šlechetnější či obdivuhodnější, než chytat vysazené ryby v Boršově. Mám radost, že ten potočák přežil převoz i vysazení (snad jich bylo více) v tak dobrém stavu, že byl schopný zabrat na malou umělou mušku. Dělat si iluze, že ČR budeme někdy lovit takovéhle ryby, které vyrostly v řece, je nesmysl. Nejsme na Novém Zélandu, i když tyto ryby se vysazují i tam a vlastně na všech komerčních revírech v Evropě, kde jsem chytal. Po nějakém čase, podle mě tak po půl roce, roce (pokud v řece přežijí), jsou z nich naturalizované ryby, které těžko poznáš od "tzv. přírodních". Oceňuji, že se podařil tento pokus a uvidíme, jestli potočáci přežijí alespoň do podzimu.
Jo a k tomu, že je Boršov plnej duháků: Letos bylo vysazeno (pokud beru u jako odhad průměrnou váhu 1 kg) méně než 900 ks duháků na revír o délce 6,5 km a 23 hektarech. To mi nepřijde jako nějak přerybněný revír, vychází to 1 duhák na 233 metrů čtverečních:-)
Já s poznámkou o vysazení nereagoval na tebe, ale na "sci-fi". Jsem rád, žes nereagoval na můj negativní komentář agresivně, jak občas bývá zvykem.
Jsem přesvědčený, že do takové velikosti jsou tyhle ryby schopny vyrůst i v přirozených podmínkách a to i v potocích. Jistě, že jen výjimečně. Také si myslím, že se nedají tak lehce obalamutit, jako vysazené ryby v nouzi. To s tím vysazováním na Zélandě jsi si jistý? Kolik let bylo v Boršově vysazeným potočákům? Jsou to mateční ryby, nebo byly čistě na objednávku odchovány do této velikosti? Pokud budete i do budoucna sypat do řeky spíše potočáky než duháky budu vám určitě fandit. Jen by to mohlo být do jiných míst Vltavy než je tenhle předměstský úsek. 😉
K té poznámce o počtu duháků versus metry čtverečný. To číslo 233 vypadá impozantně, ale hůř si to člověk představí, než když napíšeš že to je cca 15 na 15 metrů. Od toho odečti břehy (výměra řeky není čistě vodní plocha) a mělčiny (kam se tahle ryba ani pro svou velikost nedostane) a jsi na polovině. Od té poloviny odečti prostor pro jiné ryby, třeba pro vámi vysazené potočáky, ale i všechny ostatní a jsi asi tak na čtvrtině a to nežeru. A necelý 4 x 4 metry pro to aby se ryby v téhle velikosti uživily přirozenou potravou je sakra málo. Ale jestli z těstárny ještě dnes sypou zbytky z výroby do řeky, tak by jim to mohlo pomoct. 😉
když už si to tak pročítám a zamýšlím se nejen nad touto diskuzí, zajímal by mne názor Karla, jak ideálně a hlavně reálně hospodařit na V24. Zrušit pstruhovku? Nechat řeku přirozenému životu? Berte to ne jako narážku, ale jako že by mne zajímal názor člověka, který má odlišné názory oproti ostatním diskutujícím. předem děkuji
Přidávám se ke gratulaci,je to fakt krasavec.Já byl v pátek ráno cca. v 7:30 na stejném místě a při vyndavání foťáku se mi vyhákl na černého stýmra potočák stejného kalibru.Je docela dost možné že to je ten samý 🙂
Karle, jsou to s tebou zajímavé debaty a pěkně rozjíždíš diskuze pod články - možná právě tím, že máš jiné názory, než většina rybářů, kteří na Vltavě 24 loví.
Do našich výpočtů je potřeba také zapojit nezanedbatelné odebírání ryb z řeky - není to chyť a pusť revír a velké procento duháků je na konci sezóny pryč. Zbytek dorazí kormoráni a vydry a na jaře zbývá pár kousků...
Jirko, velká gratulace! Hezká ryba...
Ahoj kolegové muškaři,
před chvilkou jsem dostal a odepisoval na mail od Fandy Tobiáše ohledně otázky o vysazování ryb na NZ. Napsal mi, že tady má nějakou diškus :-), tak jsem nakouk a musím se pousmát... Nikoli ironicky, ale pousmát...
V první řadě chci pogratulovat Šindymu k opravdu krásné rybě. Souhlasím s Frantou, že v našich podmínkách se takové ryby nikdy nebudou chytat každý den. Ten rybářský tlak, stav našich řek, přirozená místa pro samovýtěr, predátoři, atd. atd. to asi v brzké době doopravdy neumožní. Takže asi nezbývá než toto vysazování a zřizování trophy partů... Ač sám nejsem úplným zastáncem tohoto způsobu chytání (vím na co jdu, co se sypalo, apod.). Tak bych si troufl nesouhlasit s Frantou a to tak, že mě to chytání Po na Čerťáku do 30cm baví nepoměrně více, než chytání toho, co se sype do Boršova... Nehledě na prostředí, počet rybářů, apod... I na tom Čerťáku Tě ale může překvapit opravdu velká a skoro na 100% přírodní ryba. Loni můj mladej dal Po těsně pod 50cm (podotýkám ne nahoře v Loučovicích na ChaP, ale normálně dole...). Nechci tu řeku provařit, každý ví o čem je řeč, jak to tam vypadá..., tak si myslím, že tam hned nezačně invaze, protože to tam fakt není fyzicky jednoduchý, natož pro mě... 🙂 A to, že jsme tam předloni při trénincích před ME chytali Po nad 35cm (ne málo) určitě nevysazené, ale v takových kaskadérských místech... Prostě tam jsou i pěkné ryby, nejenom droboť do 25cm. Fakt to považuju za větší rybářské naplnění, než Boršov... Toť můj pocit. Já sám na V24 povolenku nemám, měl jsem jen první rok a byl jsem tam za 4000Kč 4x (tzn. 1000Kč/docházka :-D) a i když jsem nachytal vždycky pěkné Du (okolo 45cm a větší), přesto mě to nebavilo, nenaplňovalo ani neuspokojovalo. Tím nejsem proti Vám, kteří jste tam denně 🙂 Máte to kousek, únik z baráku na cca 2-3 hoďky a je to. Člověk je na rybách, tak co. A ještě v mnoha případech může plnit mrazáčky velmi slušnými rybami i za dodržení všech BP a RŘ... To k Frantovu porovnání Boršova a jiných řek např. toho Čerťáku.
Teď ke Karlovi a jeho příspěvkům... Nejsem rybářsky vzdělaný v oblasti ichtyologie..., ale jak jsi prosímTě přišel na to, že tyto ryby (velcí Po, vyřazené generačky) mají 3-4 roky? To, že se Po dožívá běžně 3-5 let (asi si myslel maximálně?), je podle mého názoru nadstandartní nesmysl. Po je naopak dlohověká ryba a nejsou výjimečné ryby přes 10let... Jo lipan, to je jiná písnička, tam je krátkověkost, tzn. 2-3 tření a šmytec, takže se velmi výjimečně vyskytují ryby nad 5-6 let... Takže naprostý nesouhlas s tímto Tvým vyjádřením. Ano, záleží na tom, jestli tyhle ryby byly na sádkách chované (krmené) cíleně do velké velikosti na vysazení, pak mohou mít třeba 5-6 let. Ale jestli jsou to generačky třeba z rybníčků cíleně na výtěr (což bych podle stavby těla, ploutví a vůbec toho jak vypadají tipoval jako skoro 100%, viděl jsem více fotek nejenom tu Šindyho...), tak těmto rybám může být klidně 8 a více let... No a já osobně nevím o žádné pstruhárně ani v zahraničí, kde by se chovali Po do 70ti cm (3-4roky) na vysazení do revírů...??? Všude, kde se objevují občas takto velké vysazené ryby (Po) jsou to vyřazené generačky, které už svoje odsloužily (mnoho let výtěrů) a hospodář obměňuje genofond na sádkách a tohle prodá na přilepšení do revíru. Každopádně si myslím, že by tohle nejlépe věděl Milan Hladík, a ten by nám k těmto rybám řekl nejvíce, stejně jako k věku a možnému stáří Po obecně. Myslím ale, že to co jsem napsal, se od pravdy moc lišit nebude.
A na závěr k vysazování Po na NZ. Jak už jsem napsal Frantovi T. osobním mailem. Byl jsem na NZ 3x vždy na cca 3 týdny. A jsem skoro na 100% přesvědčený, že všichni Po na NZ jsou ze samovýtěru a že tam nikdo ryby (Po) nevysazuje, natož takové velikosti... Nevylučuji, že tam někdy někdo nevypustí do řek nějaké rybky pstruží farmy (myslím ale, že by se vždy jednalo výhradně o Du z přírodních generaček). O jedné líhničce tam na Tongariru vím, ale je to jediná, o které na severním ostrově NZ vím. A to, že je tam stovky řek a možná tisíce různých potoků a potůčků, bez jakýchkoli meliorací, úprav, apod. to je jisté... V té farmě nad Turangi na řece Tongariro jsem viděl pouze duháky (žádné Po) a spíš tu líhničku vidím jako atrakci pro turisty, jakousi "pstruží ZOO", kam turisti z celého světa mohou za poplatek jít a podívat se na ryby (pstruhy) ve svém životním prostředí. Všechny ty bazénky jsou totiž napřímo propojeny s Tongarirem a tak ryby, které tam vytřou pocházejí výhradně z přírodních odchycených generaček, které připlavaly řekou... Takže musím tady opravit Frantu T., který se vyjádřil, že i na NZ se takové ryby vysazují. To určitě není pravda, to si buď jistý.
99,999% ryb (Po i Du) ve všech potocích a řekách, v nepřístupných horách, národních parcích, atd. jsou pouze a jenom přírodní ryby narozené, vyrostlé a přeživší z přirozeného samovýtěru. Proto se tam velmi problematicky chytají malé ryby (rozuměj do 40cm), protože tam ten koloběh života a přírody funguje tak, že ve větších řekách typu Vltava žijou jen velké ryby, predátoři, kteří jsou teritoriální a ty malé, které se okolo nich objeví, bez pardonu sežerou... Malé ryby do těch 40ti čísel bys musel hledat v potůčcích a potocích, ty jsou pak při každé větší vodě spláchnuty níže a níže po proudu až se ocitnou v těch velkých řekách a přežijí jen ty nejsilnější a taky musí mít určitě velikou dávku štěstí... 🙂
Jinak ještě jednou gratuluju Šindymu, te potok je fakt krásnej, o tom žádná. Jde jen o ten pocit, že víš, že ho tam někdo před pár dny sypnul... Ale to bych neřešil. I když tam nechodím, tak se ale připojuji k apelu tam tyhle ryby nechat. Může se stát, že se nenaučí sžít s přírodním prostředím, stravou, apod. jak popsal Karel. Ale pokud se to nevyzkouší a každej, kdo je chytí je krocne, nedej bože na žrádlo, tak se to nikdy nedozvíme... Ale dovedu si představit to nutkání mít takovou rybu doma v mušárně na zdi... Přesto by to chtělo v tomto případě odolat.
Tolik ode mě. Mějte se a přeju příjemnou sezonu.
Zdraví
Máca (Martin Musil st.)
Máco díky za pěkný komentář. Podle mě je to o možnosti volby, každého baví něco trochu jiného a je zbytečné se tu pokoušet nastavit nějakou ideální všemi uznávanou cestu. Boršov je alternativou k ostatním podsazeným či hůře dostupným revírům, ekonomicky funguje, tak co tu řešíme. Kdo nechce, nechodí, těch co chtějí, je i tak dost.
Velcí potočáci se v Rakousku a Německu běžně chovají a vysazují do komerčních revírů (jen co vím a viděl/chytil jsem tak na Deutsche a Weisse Traun, Mondsee Ache (tam jsem viděl i sádky plné potočáků 35-50 cm) a určitě i na mnoha dalších revírech.
Předpokládal jsem, že tomu pomáhají i na NZ, ale jak čtu, tam to vzhledem ke kapacitě řek asi není třeba...
Jsem rád Davide, že vyzýváš k diskuzi. To je totiž také můj záměr. Nikoliv pouze hanit, jak se někteří domnívají, ale pokusit se ukázat rybářům odlišných názorů jiný pohled.
V první řadě musím říct, že nejsem ichtyolog ani biolog, profesí jsem této branži opravdu hodně vzdálený. Nějaké vědomosti ale mám, buď jsou encyklopedické a nebo praktické-rybářské, ne vědecké.
Řada mých názorů na tento revír je vytušitelná z mého komentáře zde:
http://www.vltava24.cz/?p=772#comment-995
Pokud bych to měl nějak shrnout:
Trophy úsek je špatně zvolený, výběr místa odpovídá spíše masařině. Pokud spodní Vltava, tak místo někde u Dívčáku. (Jsem si ale vědom, že je potřeba nějaké pevné ohraničení jezy, které zabrání úniku ryb...) Voda je zde více charakterem pstruhová. Horší přístup, možná méně pytláků. Voda momentálně bez ryb. Krásná novozélandská příroda. 🙂 Vysazovat hlavně potočáky (ano, vím o ekonomické náročnosti), nějaké lipany; duháky a siveny jen opravdu střídmě pro zpestření. Vltava v Boršově je ideální jako mimopstruhovka. Je zde plno dravců i jiných zajímavých ryb. Ano můj názor je takový, že v Boršově by měla být MP. (P by měla být na sousední Malši jako kdysi byla. Ale uplatnila se úplně obrácená logika!) Pokud na řeku chodí rybáři, asi se nedá nechat vlastnímu životu, vysazovat je potřeba, ale je také potřeba vážit jaké druhy. Chránit naše původní druhy. (Když vidím, jak rybář na pstruhovce vyhazuje okouny, tlouště a boleny do trávy na břeh (zbavují vodu nežádaných druhů dle řádu), mám sto chutí mu jít dá po čumě, praseti.) Ano, pokud vůbec tohle někdo bude číst, bude namítat, že to je neekonomické, že na takovou vodu asi rybáři tolik chodit nebudou, že za ní nezaplatí. Bude mít možná pravdu. Je to o výchově a o prioritách rybářů. Proto jsou zde mé intervence. Rybáři mají chtít chytat to, co sem patří. Jejich absolutní meta má být navrácení lososa do českých řek (doporučuji! http://www.navratlososu.cz/ ) a komu by ani losos nestačil, máme tady ještě jiné druhy, jako jsou třeba jeseterovití.
Na závěr zde napíšu, že nejsem a pravděpodobně nikdy nebudu vlastník povolenky na V24. Nebudu podporovat něco, co se mi nelíbí. Jak jsem napsal jinde, je to můj mateřský revír, je to revír u kterého jsme strávil nejvíce času ze všech. Jsem členem ČRS JČ a nikdo se mě neptal na to, jestli chci, aby se stal pstruhovkou. Do doby, kdy se dalo vláčet do listopadu na jednoháčky a vláčet velkou mrtvou rybku mi to tolik ani nevadilo. Ale pak přišlo zrušení podzimní přívlače. Za pár let zrušená vláčka mrtvé rybky. Poslední hřebík do rakve bylo vytvoření toho co tam je dnes, a myslíte, že se mě někdo na to zeptal? ... Ne. Ticho po pěšině až do poslední chvíle, kdy už bylo vlastně rozhodnuto.
Mám ještě plno věcí, které mě napadají, ale nechám je na jindy.
Franto, jasně, to se také musí zohlednit. Přesto si z uvedených domněnek může každý rybář udělat svou vlastní představu, jestli je voda spíše přerybněná, optimálně zarybněná nebo nedorybněná. Mohu se zeptat, kde se dají pozorovat na V24 vydry?
Martine Musile, bez urážky, to, že nejsi ichtyologicky vzdělaný je patrné. 😉 Tvrdit o potočáku, že je to dlouhověká ryba je hodně odvážné. Ale možná si jen někdo z nás plete pojmy, či dojmy. Pro každého může dlouhověkost znamenat něco jiného. Například pro akvaristu, je dlouhověkost třeba deset let. Rybáři co operují v Čechách se setkají s dlouhověkými rybami (sumec 20-40 let, kapr 40 a více) krátkověkými rybami (potočák 3-5 let). Záleží také jestli se u dlouhověkostí ryb míní střední délka života, nebo maximální délka života. Např. úhoř se běžně dožívá 8-12 let (byl ale zaznamenaný i úhoř, který byl stár 85 let!). Preferoval bych uvádět běžnou délku života (s vyloučením predátorů, především člověka) a ta u potočáka nepřevyšuje 6 let (ovšem zaznamenaný nejstarší potočák byl 49 let; zajímavé je, že u duháka jde pouze o 11 let věku!). Ovšem věřím, že se některý může dožít třeba dvanácti, pokud k tomu bude mít podmínky. V řece to bude bohužel jen možná jeden třeba z pěti set. Zůstal bych proto u, pro naší problematiku, reálných čísel. Lososovití jsou obecně spíše ryby krátkověké, ale třeba jeseteři se mohou dožít v přírodě až sta let.
Věk vysazených potočáků jsem jen tak střelil, pokud bych měl odhadovat, typuji tak 5 let a to proto, že to jsou uměle odchované ryby krmené umělou stravou, tedy rychleji rostou a dožívají se vyššího věku. Max. délka potočáka na sklonku svého života ve svém přirozeném prostředí (říčka) je běžně také 25 cm.
Netvrdil jsem, kolik jim je, pouze jsem tipoval a možná, že jsi si všiml, jak se v komentáři níže ptám někoho ze zúčastněných vysazování, jak to jsou staré ryby a za jakým účelem byly chovány.
Na NZ jsem nikdy nebyl, mám tam jen pár známých, co tam rybaří. Informace o tom, že by se tam vysazovalo mě docela zaskočila. To co píšeš o tom jak to přírodně funguje na Novém Zélandu je hezký report. Jsem přesvědčený, že tak nějak (by) to fungovalo i ve střední Evropě (až na toho duháka, který tu nemá co dělat).
Karle, kde se dají pozorovat na V24 vydry? Buď jsi tam opravdu hodně moc let nebyl, nebo jsi vodu nepozoroval. Vydry jsou všude, hlavně okolo E55, kde mají více klidu (v zimě tam mají několik děr v ledu okolo kterých jsou vytahané ryby), ale pozoroval jsem je i před cca 5-ti lety, jak přímo přede mnou plavaly "delfína" od železňáku směrem nahoru.
Myšlenky o "trophy" revíru s osádkou potočáka okolo Dívčáku nebo dokonce Vyšáku se mi taky moc líbí, je to bohužel při současném stavu dle mého názoru pouze utopie (podzimní vláčkaři a "rybáři" kačenami a rybičkou na štiku, které bohužel na tomto revíru (V25) ohlídat moc nelze, závist masařů chodících na schůze příslušných MO je taky nezanedbatelným faktorem).
V24 jako MP by se mi líbila taktéž, bohužel změna režimu dle infomací v loňském roce z mně nepochopitelných důvodů neprošla.
Námět ke zlepšení není nikdy k zahození, pouhé kritizování stavu bez znalosti a vyhodnocení leckdy drobností nevede nikam.
Karle,
O.K., omlouvám se, měl jsem na mysli "dlouhověkost" ve vztahu k např. tomu lipanovi. O "dlouhověkost" ve vztahu k např. sumcům, kaprům nebo jeseterům, apod. se samozřejmě nejedná ani náhodou.
To, že se potočák ve volné přírodě dožívá max. 4-5 let je asi pravda, ale pak tomu odpovídá ta velikost do max. 30-40cm (tys napsal 25cm) - záleží na podmínkách. Viděl jsem ale na velkých řekách mnoho ryb přes 60 i 70 cm, kterým bylo určitě více. O NZ ani nemluvě, tam rybám (Po) okolo 50-70cm, kterých je ve větších řekách většina, je určitě víc jak 5-8 let... Mám doma z loňska na zdi vypreparovaného Po 73 cm, okolo 5,5kg a NZ preparátor pan Bruce Abraham mi sdělil, že to byla ryba 8,5 let stará ve vynikající konici (tedy určitě ne na sklonku života) a přitom není z umělého chovu, nýbrž na 1000% přírodní ryba. Odtud tedy pramení mé zkušenosti s věkem potočáků, ale máš pravdu, ve vztahu k sumcům a kaprům to dlouhověkost určitě není 🙂
Ryby, o kterých je zde na V24 ale řeč jsou z umělého chovu a já napsal, že takto velké ryby, s takovouto stavbou těla nebudou žádné bazénové ryby, ale můžou být uměle odchovány na nějakých přírodních rybníčcích, apod... A jsem skoro přesvědčený, že těmto je více jak 6 let. Skoro bych řek i víc (původně jsem napsal 8 let). Tvé vysvětlení však, příklady a srovnání průměrné délky života je určitě přijatelné. S dlouhověkostí jako takovou jsem to přepískl, to máš recht. Tolik asi tedy k mému nesprávnému vyjádření...
viz
http://akvapedie.cz/pstruh-obecny-(potocni)_salmo-trutta/
A dále musím říct, že v náhledu na V24 s Tebou skoro na 100% souhlasím, ač vím, že ta voda si na "sebe vydělá" a že si své příznivce našla a prozatím si je i drží. Je mezi mými kamarády mnoho těch, kteří mají V24 v oblibě takovou, jaká je nyní... A už jsem napsal, že jim i rozumím, ale já stejné pocity nesdílím.
Nemám úplně přehled kolik rybářů tam chodilo před tímto režimem, vím ale jak byla voda zarybněná např. "bílou" rybou, které je tam nyní v režimu duhákodromu možná 1/10-1/20. Každopádně si myslím, že předtím ta voda tak nějak žila sama a nikdo se moc nestaral, nevysazoval, ale ani se tam asi na ryby obecně moc taky nechodilo (tedy aspoň muškařit, až na pár výjimek). Každopádně si myslím, že pokud se v některých případech bude ryb. svaz starat aspoň takto, já bych to neodsuzoval, spíše kvitoval. Těch 7km není nijak závratná část Vltavy z Lipna do Č.B., ale určitě by to chtělo trošku pomyslet na úseky, které uvádíš Ty (Dívčák) a dále proti proudu. Uvidíme, jaký to bude mít v JčÚS vývoj...
Martin Musil
Na V24 jsem chodil i v dobach, kdy se jednalo beznou P a chodim tam i nyni, kdy funguje ve VIP rezimu. Duvod je prosty, mam to blizko a z hlediska casu a nakladu na dopravu mam moznost si zachytat i v tydnu, kdy by to jinak bylo nerealne.
Kazdopadne mam informace o poctu dochazek pred VIP a nyni, je zajimave, ze jsou ty pocty tarka totozne. V24 byla relativne dobre obhospodarovany revir, podobne jako V25. Ale s nastupem VIP rezimu sla V25 hodne do ustrani a nektera mista, kde se drive vysazovalo, rybu proste nevidela. A ano, potocaci si tam zili a mnozili se i bez pripojek potucku, ale byli tam, zrejme mozna jeste nekde jsou, i puvodni prirodni kusy, jak na V24 tak podobne i na V25 a podobne i na MP nad ni, kde jsou stale. Co je zjevne, ze velci duhaci vytlacili bilou rybu, zejmena tlouste, ktere jsem bezne na reviru chytaval i 20ks do mesice a z toho vetsina pres 50cm. Od doby zavedeni VIP rezimu jsem potkal jednotlive kusy, zrejme tam take budou, nekde v ustrani, proste jen vystresovani. Co se lokality tyka, tak duhakodrom mezi dvema MP je asi rozumne reseni, zvlast pod nosem JCUS, tak by i ochrana snad mohla byt dostatecne.
A co napsat k "dlouhovekosti" potocaka, dle informaci, mely byt vysazene ryby PO4, tedy ctyrlete, jinak delka zivota potocaka se v literature uvadi ruzne, rozdil je asi horsky potucek a nebo pak irske jezero apod., kde vyjimkou nejsou ani 20ti lete ryby. Tipnul bych si, ze vzhledem ke kondici vysazenych ryb by jiste mely sanci nejakou tu sezonu jeste vydrzet...to se nakonec ukaze...
co mám informace, tak zarybnění V24 je financováno z peněz za prodané povolenky na tento revír a tudíž by to na V25 nemělo mít skoro žádný vliv. Jen vím, že byly po startu duhákodromu na V24 dokonce nějaké zarybňovací normy pro V 24 přesunuty do revíru V25 a tak by vlastně mělo být zarybnění V25 vyšší než dříve. Ale je to revír fakt veliký, že se to tam ani nedá poznat. A možná je taky problém v tom, že se tam ty ryby sypou v 90 % jen z auta a ne raftem jako dříve. Proto jsou ty vysazené ryby jen na několika místech. Osobně nevěřím, že by měli duháci na V24 vliv na bílou rybu. Hlavní zlo v tomto případě udělali poslední 3-4 zimy kormoráni. Asi jsem nevěřící Tomáš, ale nechce se mi už vůbec věřit, že by na Boršově bylo před vznikem speciálního režimu ca 3000 docházek jako je tomu v současné době.
Ještě si dovolím takový malý dovětek. Já nevím odkud to vzniklo, ale nazývat V24 VIP revírem je trochu mimo mísu. Ono to totiž vypadá, jako kdyby na revír měli přístup jen někteří vyvolení a přitom sami víte, že si povolenku může pořídit každý. Stejně tak je mýtus, že by vznik V24 byl na úkor zarybňování ostatních revírů.
Tak dobre, ten narust tam je, i kdyz jsem presvedcen, ze to delaji hlavne jednodenkari, ale mohu se plest, kazdopadne pro dokreselini situace pocty dochazek na V24 za posledni roky
2007 - 1571 dochazek
2008 - 1419 dochazek
2009 - 1726 dochazek
2010 - 1517 dochazek
2011 - 2775 dochazek
2012 - 2713 dochazek
Poslední dva roky t.j. 2011 a 2012 jsem zpracovával statistiky na V24 a proto ještě trochu upřesním tyto čísla. Docházek je tak ještě možná odhadem až o 400-500 více. Je to z toho důvodu, že se každý rok nevrátí asi 10 ročních povolenek a podstatná část jednodenních. Tak trochu nakonec i zkresluje statistiku úlovků.
Dneska jsem byl poprvý u vody a hned mazec. U silničního mostu dva záběry a ani jedna ryba se se mnou nebavila. Měl jsem 0.20mm a nestačilo to 🙂
Pusta:
Nechodím tam od té doby co ze z ní stal trofejní úsek. Ale jinak ji mám na očích stále, bydlím nedaleko. Nikdy jsem nepotkal stopy po vydrách, ale je pravda, že dolů k Planej jsme tak často nikdy nechodil.
Myslíš prostě, že na V25 by bylo víc pytláků? To si nemyslím. A ani si nemyslím, že by vláčkaři a rybičkáři nějak zásadně omezovali stav ryb. Tím neschvaluji pytláctví.
Proč by se ti V24 líbila jako MP, jaké máš důvody?
Martin Musil:
On ale není dlouhověký ani k lipanovi. Ten dokonce dle literatury má delší průměrnou délku života. 🙂 Nevím, z čeho pramení všeobecně rozšířený názor, že lipan je extrémně krátkověká ryba. Možná z toho, že je mnohem snadnější kořistí, jak pro rybáře, tak i pro opeřené i ošupené dravce, takže se se šestiletým lipanem rybář skutečně téměř nepotká...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipan_podhorn%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pstruh_obecn%C3%BD_poto%C4%8Dn%C3%AD
Ano ano, určitě věřím na staré potočáky jak píšeš, ale věřím skutečně že se s nimi potká člověk leda tak na NZ, v Čechách nevěřím, že ho někdy uvidím.
Na V24 chodilo před r. 2010 mnoho rybářů! Někdy jsme byl přímo znechucen. O kempu po železničák v některé dny přímo plná voda rybářů. Viděl bych to odhadem snad na větší počet než teď, ale poslední dobou vidím v Boršově stále více rybářů, tak možná, že už to co píšu už neplatí. Jak jsem psal, tak na V24 už nechytám, ale s tím, že dříve voda žila naprosto souhlasím. Na druhou stranu, dříve jsme tam parmu pouze tušil, dnes se tu páni rybáři kochají „běžně“ parádními kousky. Mraky bílé ryby, za MP režimu se daly nachytat pořádné lopaty cejni, pod jezem ve Březí a u těstárny byli kapři a to dokonce i nad jezem v Boršově! A krásní okouni a tloušti. S tím, že tma moc ryb nebylo a že se neosazovala, nesouhlasím. Pravidelně se sypaly ryby do kempu a do Boršova nad železničák. (Jasně, že hlavně duháci a celé auto vždy na jedno místo, takže byli za 14 dní z vody venku.) A to je právě jeden z důvodu, proč jsem odpůrce tohoto trofejního úseku. Co je to za „hrdinství“ vybrat dobře zarybněný, hojně navštěvovaný a dobře dostupný úsek k vytvoření trofejního úseku? Zase trochu naruby logika, ČRS-JČ má tohle „naruby“ nějak v oblibě... :/
Scanix:
Tomu přirozenému rozmnožování potočáka na V24 moc nevěřím. Na V25 bych tomu i věřil, ale hlavně kvůli většímu klidu, jinému charakteru toku a dostatku bočních kapilár. Potočák je na výtěr a následné vykulení plůdku docela náročný. Pokud se nepletu, tře se v kapilárách a jeho jikry se nesmí poměrně dlouhou dobu ve vodě příliš pohybovat...
A odkud ty ryby jsou nevíš? Pokud jsou čtyřleté, tak vydrží a snad by se mohly i vytřít, i když to už hodně pochybuji (málo vhodného prostoru, adaptace na přírodní prostředí, celoživotní krmení granulemi, věk...).
David:
Scanix možná, tím, že napsal, že V25 šla do ústraní, nemyslel přímo počet ryb co se tam nasype, ale spíš to, že už se o ni nejeví takový zájem. Příkladem je to cos napsal - dříve se ryby rozvážely po celé délce revíru, ale nyní se vysype celé auto ve Zlatce do kempu... A v tom mám stejný názor. Vznikem trofejní V24 se hlavní pozornost přesunula na ni a ostatní revíry jako by byly v pozadí. To samé Štilec. Osobně mi vadí, že organizace mají extra revíry. Mám prostě dojem, že se pak méně starají o ty běžné. Ale třeba by to mohlo být tak, že by ty extra revíry vydělávaly na osádku těch běžných.
Pokud zmiňuješ to, o financování V24, chci se zeptat, jak bylo vyřešen první rok. Nevěřím, že by se prodávaly povolenky na revír, který není osazen trofejní rybou. Pokud byl osazen trofejní rybou již před zahájením prodeje povolenek, kde se na toto osazení vzaly peníze. Pokud je dala ČRS z peněz z povolenek běžných revírů, vrátily se tyhle peníze někdy zpět do běžných revírů? Jsem asi trochu rejpal, ale otázka to není od věci.
Martin P.:
Urvali ti to?
Karle, nedá mi to. Nevím, jestli nechodíš jen na V24 nebo nechodíš na ryby nikam, protože teoreticky jsi na tom dobře, ale je vidět, že jsi na Vltavě 24, možná i V25 asi dlouho nechytal. Přijde mi to jako dělat recenzi na auto, aniž bys v něm jezdil. Možná bys trochu upravil názory, kdybys na V24 občas zašel. Soudit od počítače, kolik je tam třeba bílé ryby, a teoreticky usuzovat, že ji duháci vyžírají, je nesprávné. Ve středu jsem na V24 chytal odpoledne na sucho a kromě asi deseti sivenů a malého (nevysazeného) potočáka jsem vytáhl deset, možná 15 bílých a to jsem se na ně moc nezaměřoval. Přiznávám se, že jsem porušoval řád a pouštěl tlouště zpět, protože nesmysly v řádu nehodlám dodržovat. Obejdi si řeku alespoň po břehu a ty tlouštíky tam uvidíš.
Ohledně kritiky výběru místa pro "trofejní" úsek: nesouhlasím, neznám v okolí lepší lokalitu. V25 je ve velké části nehlídatelná a obtížně dostupná. Na V24 nejde o to dělat trofeje z vysazených ryb, jde o to, že si lidi chtějí zachytat v dobře zarybněné a dostupné vodě. Určitě namítneš, že na zarybňování duhákem není nic dobrého, ale to se děje skoro všude včetně Horní Vltavy, kde je to skoro zločin.
Pokud by byla Vltava 24 vedena jako MP, mohla být otevřena celoročně, bylo by kam jít na ryby, prodloužily by se doby lovu, rybáři by v zimě omezovali pytláky i kormorány, a odpadla by některá blbá pravidla o povinnosti likvidace "škodlivých" ryb. Přitom omezení úlovků, docházky či další by se dala zachovat.
Souhlasím z tebou Fando byl jsem tam ve středu ráno a kromě velkých duháků jsem chytil mraky bílé ryby od 10cm do 30cm.
Franta T.:
Ano na V24 jsem pár let nechytal, na V25 jsem byl letošní sezonu už čtyřikrát. Ale já nevím, asi jsem nebyl při smyslech, když jsem ten komentář psal - kde že jsem psal o tom, kolik je dnes na V24 bílé ryby a že ji duháci vyžírají??? Asi čteš mezi řádky, ovšem ani tam jsem to, myslím, nenapsal....
To že zbytečně neničíš „škodlivou“ rybu – budiž tvoje čest!
Podle mě, takový revír na řece vůbec nemá co dělat. Rybník a nádrž (třeba Květoňov a Malče) klidně, ale řeka ne. A ano, duhák tam nemá co dělat. To že se to tak běžně dělá není argument. (Jednou jsem vynadal chlapíkovy, který vyvezl kolečko odpadu do lesa. On mi argumentoval stejně jako ty, že prej to dělá každej...)
OK, takhle nízko na řece by se klidně mohl nějaký ten duhák a siven nasadit, aby si rybář měl co od vody odnést, ale když chytám na nejhornějších (po)tocích zavalité duháky, kteří dáví granule, tak co si o tom mám myslet? Asi že v ČRS jsou blázni...
Proč se nikdo nikoho na nic neptal před zbudováním trofejního revíru z V24? Byl bych proti.
Dík za info ohledně MP na V24.
Přijde mi, že už touto diskuzí trošku ztrácím čas, ale přece:
Promiň, to o mizení bílé ryby jsem asi četl v jiném komentáři, ale z tvého příspěvku to taky trochu vyplývá, i když to nemůžeš posoudit, když tam teď nechytáš:
"Na druhou stranu, dříve jsme tam parmu pouze tušili, dnes se tu páni rybáři kochají „běžně“ parádními kousky. Mraky bílé ryby, za MP režimu se daly nachytat pořádné lopaty cejni, pod jezem ve Březí a u těstárny byli kapři a to dokonce i nad jezem v Boršově!"
Kapři a cejni tam možná jsou, ale na mušku se moc nechytají (cejna jsem u těstárny už na mušku chytil) a stejně to nejsou cílové ryby muškařů a vláčkařů. A parmy se chytají proto, že už to mnoho muškařů "umí".
Píšeš: Takový revír na řece nemá co dělat?
Co je to "takový"? Pojmenuj to přesněji.
Rozdíly mezi tímto revírem a ostatními P revíry jsou jen tři:
a) dražší povolenka
b) více (a větší počet) vysazených ryb
c) přísnější pravidla pro rybáře
Hrubě nesouhlasím s označením Vltavy 24 jako "VIP revír" nebo "Trofejní revír", ale ono to bohužel, vzhledem o obsádce ostatních revírů, takovýmto názvům nahrává. Budu se opakovat, ale jediný rozdíl oproti skoro všem revírům vhodným pro pstruhaře v ČR je, že díky dražší povolence jsou peníze na bohatší zarybnění a kvůli přísnějším pravidlům se revír hned "nevychytá", jak se tomu děje na mnoha vysazovacích místech ostatních revírů. Co je VIP na tom, že zaplatíš rozumnou cenu 4000 Kč ročně za povolenku na revír, kde jsou ryby? Podle mě je to ještě málo, když se podívám do okolních zemí. Svaz zřejmě kvůli nízkým cenám povolenek nemá finance na dobré zarybnění té hromady revírů, které spravuje.
Pokud se ti režim na V24 nelíbí, ok, nemusíš si tu přece tu povolenku kupovat. Stejně, jako si asi nekupuješ povolenku na Slovinskou Soču (plnou vysazených duháků a mnoha rybáři hojně navštěvovanou i přesto, že denní povolenka stojí 54 EUR na chyť a pusť úsek) nebo rakouský Traun. Chápu, že Vltava v Boršově je pro tebe asi srdcová záležitost, žes tam jezdil, měls to tam rád, ale tak si tu povolenku kup a jezdi tam dál!
Určitě se před změnou režimu někdo někoho na něco ptal a prošlo to hlasováním. Proč se tebe nikdo neptal? To mi přijde jako "Oni změnili jízdní řád? Proč se mě, cestujícího, někdo nezeptal, zda ho můžou změnit?
Vysazování duháků do potoků a malých řek, které by měly sloužit jako zásobárna původních druhů, je samozřejmě blbost. Děje se to nejspíš proto, že členové pláčou, že nemají co sežrat, stěžují si na zvýšenou míru potočáka a lipana, které ve velikosti 25 cm (díkybohu, Karlu Křivancovi a Milanovi Hladíkovi) nemohou odnášet. A Svazy, aby nemusely kvůli tlaku těchto členů rušit toto rozumné pravidlo, se jim snaží vyhovět a vysypou jim do řeky duháky, z nichž je většina během týdne pryč. Je to špatně, máš lepší řešení? Když se tady platí za 50 ks pstruhů ročně 1400 Kč? Řeči o nějaký dobrovolný etice chyť a pusť nežeru, to v Čechách ještě dlouho fungovat nebude.
nemám přístup do účetnictví, ale byl jsem zrovna na výroční schůzi po tom prvním roce. Zde bylo řečeno, že zarybnění bylo uskutečněno opravdu jen z vybraných peněz. Osobně si myslím, že na prvotní zarybnění byly použité už peníze z prodaných povolenek, protože se zarybňuje tak 5 dní před začátkem sezóny a přeci jenom je touto dobou většina ročních povolenek prodána.
David:
OK, dík za info.
Souhlasím s Frantou + pár komentářů:
Ad redistribuce peněz na zarybnění z povolenek - v propozici je jasně deklarováno, že vybrané prostředky z povolenek na V24 jdou cele na zarybnění + ostrahu. Detaily lze dohledat na webu JČÚS, své k tomu jistě může dodat i M. Hladík.
Vcelku bych tuto kapitolu neřešil. O bílou rybu bych se nebál, můj subjektivní dojem spočívá v myšlence, že menší bílá ryba si s duháky přímo nekonkuruje, u parmy a větších tloušťů je to otázka, myslím že společný prostor (větší jáma, pomalejší proudy) sdílejí a k určité konkurenci dojít může.
Jak fatální důsledky pro ten který druh to může mít si ani netroufám odhadovat, nejsem ichtyolog a ani z praktické zkušenosti se nemám moc o co opřít, krom právě výběru společného místa. Z podobných tahám duháky, větší tlouště či parmy a ani jeden z nich nevypadal nijak útrpně či asketicky.
Můj opět soukromý a možná zcela chybný, přesto dojem, ale je, že s nástupem V24 trochu ustupují do pozadí ostatní revíry, zejména pozoruji stagnaci či lehký ústup V28, nakolik je to způsobeno právě upřednostněním V24, či je to jen přirozený souběh více faktorů či neschopnost vlastních pazour nevím. Spekuloval bych. Fakticky si tam ale poslední 2-3 roky zachytám s horším pocitem, než dříve a není to jen otázka počtu, velikosti či skladby ulovených ryb. Na CHaP ještě dobré, ale jinak z toho mám smíšené pocity. Některé úpravy břehů hlavně mezi železničákem a Bílým jezem, to je taky žrádlo. Asi se někdo bál, že pstruzi nedostatkem světla budou strádat a že by měli zjara moc žrádla v podobě náletového hmyzu, možná muškaři byli často na veverkách, nevím. Bylo mi z toho ale všelijak.
Přeji všem dobrou sezonu na V24
Drozďák
Karel: Ano, včera jsem tam poprvý urval rybu. To se mi tam ještě nestalo.
No, dvacítka je na dnešní poměry poměrně solidní vlasec a přesto ho nějaké ryby celkem bez větších problémů urvou (mám stejnou zkušenost jako ty s duhákem z minulého týdne) a přesto tu jsou občas v komentářích rybáři, kteří používají dvacítky, popliváváni. Tak nevím, co je pro ryby lepší, jestli když jsou s nástrahou v hubě a nedej bože s kusem šňůry od ní vedoucí a nebo když jsou z vody "brané smykem".
Smyk je asi lepší, ale oni ty 50-60 někdy nejdou smykovat ani s dvacítkou. Ale určitě je lepší silnější vlasec a co nejrychlejší zdolání.
Karle, nevím v čem byl problém, protože dřív jsem chytal na 0.18mm a nikdy jsem rybu neurval. Nechci ryby trápit, takže volím silnější vlasce, ale tentokrát to nevyšlo.
0,20 mm je rozumný vlasec, ale tohle se někdy prostě stane. Určitě bych neřekl, že byl poddimenzovaný. Já sám na streamer mám 0,22-0,24 mm. Jestli to bylo na mouchu, tak se udělá uzlík nad háčkem jak nic, nymfa nebo streamer rejdí po šutrácích, lehce se nabrousí a rupne to, ryba zrovna zabere do protisměru, vyvalí se tělem napříč proudu a je to raz dva... .
Se holt stává... . Určitě je ale lepší pro rybu i pro lovce mít silnější vybavení. Ti co praví, že slabší vybavení je sportovnější v tomto případě nemají pravdu. Vždy je to o stylu zdolávání. Viz mnoho skvělých komentářu dříve... .
Smutný konec velikána...pak že v revíru nejsou vydry 🙁