Děkuji Václavovi Č. za zajímavý příspěvek!
Věřím, že takovéto řešení by určitě pomohlo, na rozdíl od víceméně nesmyslných debat kolem žížaly.
Admin F.T. 

Vážení přátelé rybáři,

protože se zde v poslední době mluví o ochraně lipana a všeobecně o pstruhových revírech, chtěl jsem Vás požádat, aby jste se důkladně seznámili s tímto velice rozsáhlým materiálem.

Autorem článku zmiňovaná verze z roku 2008: ichtyologicky_pruzkum
(Našel jsem také průzkum z roku 2014: Ichtyologický průzkum – 2014)

ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH PSTRUHOVÝCH REVÍRŮ V RÁMCI JIHOČESKÉHO KRAJE Z ROKU 2008. Tento průzkum provedla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický. Pracovalo na něm 16 odborníků. Průzkum byl proveden na 16 revírech. Cílem průzkumu bylo provedení monitoringu populací ryb a raků a návrh dalšího rybářského managementu. Pročtěte si alespoň závěr a celková doporučení, opravdu to za to stojí. Uvedu zde z mého pohledu nejzajímavější doporučení:

POTENCIÁL MOŽNOSTI ŘEŠENÍ SOUČASNÉHO NEUSPOKOJIVÉHO STAVU NA PSTRUHOVÝCH VODÁCH

– Kategorizace pstruhových revírů na 3 kategorie

1. Na velkých tocích (např. sekundární pstruhová pásma pod přehradními nádržemi) a nádržích pstruhového charakteru by mohl být zachován stávající systém sportovního rybolovu. Jelikož na těchto intenzivně využívaných revírech se prakticky nedá předpokládat výskyt konzistentních původních populací Po a Li založený na jejich efektivní přirozené reprodukci, je zde zvýšená ochrana těchto druhů téměř bezpředmětná. Tyto revíry by byly vhodné pro zvýšené zarybňování Pd a Si.

2. Většina současných pstruhových revírů. Na těchto revírech by byla maximálně podporována přirozená reprodukce Po a Li (zvýšení minimálních lovných délek, přísnější limity maximálního počtu ponechaných kusů, stanovení ročního limitu počtu vycházek), bylo by však možno vysazovat i Pd a Si. Dále by bylo možno vysazovat násady Po a Li místního původu.

3.  Ekologicky cenné revíry. Jednalo by se především o horní toky přírodního charakteru s prosperujícími populacemi Po a Li, úseky toků spadajících do NP a CHKO. Na těchto tocích a jejich přítokových kapilárách, by neprobíhaly žádné hospodářské zásahy. Na těchto revírech by měl platit zákaz ponechávání původních lososovitých ryb. Efektivním opatřením by bylo limitovat počet vycházek na vydanou povolenku.

Samozřejmě s kategorizací pstruhových revírů by souvisela i změna cenové politiky. Je třeba si uvědomit, že pstruhové revíry jsou ve většině zemí považovány z nejcennější, čemuž odpovídá jejich ochrana i cena povolenek.

Tolik jeden z mnoha závěrů této studie, připomenu už z roku 2008.

Na jaře v roce 2013 bylo do Vltavy pod Lipnem vysazeno 60 000ks ročního Li a 20 000ks ročního Po. Dále bylo odloveno na Volyňce 100ks generačního Li a odvezeno na Vltavu pod Lipnem. Tato operace za zhruba 1 milion Kč je naprosto v rozporu se závěry této studie a nemá v žádném případě nic společného se záchranou lipana podhorního. Byl to jeden jediný záměr, zarybnění před konáním MS v lovu ryb na umělou mušku, které se konalo na přelomu května a června v roce 2014, tedy v době, kdy je lipan podhorní hájený (do 15.6.), a kdy je podle této studie doporučeno zakázat brodění v úsekách pstruhových revírů, kde se vyskytuje větší populace lipana. Když k tomu přičteme vysazení tísíce Pd a extrémě zvýšený rybářský tlak na tento revír po MS, tak kolik myslíte, že tam těch lipanů přežilo.Tak takto se přátelé rybáři hospodaří na jihočeských pstruhových vodách.

PETRŮV ZDAR.

S pozdravem Václav Č.

 

=

(13)(1)