Byť jsem zarytý nepsavec, tak se trochu osměluji a troufnu si… něco napsat k tomuto tématu. Jsem moc rád, že V24 vznikla. Nechytám na ní, ale vím o ní a letos se na ni chystám. Muškařím 35 let a muškaření jsem věrný… To co prožívají muškaři na V 24 mám za sebou již cca 15 let, od chvíle, kdy jsem začal navštěvovat německé a rakouské soukromé vody. A každý rok se tam vracím. A nechávám tam ročně ca 20 – 30 000 Kč za povolenky… za chvíle oddechu, adrenalinových zážitků, za chvíle bojů s rybami, které odpovídají vynaloženým prostředkům za mé vybavení, které kdysi běžně bývaly na Ohři a Dyji, (kdy to vybavení zase mnohdy neodpovídalo zdaleka velikosti těch ryb).
Pamětníci si povzdechnou a ví o čem píši. V České republice si lze pronajmout či koupit pouze stojatou vodu. Toho někteří zarytí fandové využívají a je to v pořádku, zarybňují poctivě své komerční revíry, a nabízí je všem za svých podmínek. Ale pro mne, jenž vyrůstal u živé, tekoucí pstruhové řeky stoják bude vždy rybníkem – chci tím říct asi toto: pro mne je stoják něco jako pro chlapa sex s nafukovací pannou. Revíry chyť a pusť, kde se vysazují duháci a nechávají se vyrůst domácí ryby potočák a lipan (u kapitalistů jsou chráněni bez rozdílu všichni), jsou jedinou možnou cestou, jak ukojit srdce muškaře, který má vybavení ať za 100 000 Kč, nebo třeba jen za 20 000 Kč. Já a věřím, že i mnoho ostatních muškařů, chci bojovat s vládci hlubin o hmotnosti několika kg a ne několika dekagramů a rád si za to zaplatím (a ruku na srdce, není nás většina?). A rád všechny ryby pustím, přestože ryby rád jím.
V 24 má velmi rozumný režim a určitě ukazuje cestu dalším organizacím, možná i celému rybářskému svazu. V jádru se však musí změnit jeho členové, masaři, kteří vše přepočítávají na výtěžnost investovaných peněz do povolenky. A věřte mi, že pocit studu za to, že jsem ČECH na břehu Traunu, který je za den po několikáté kontrolován jen pro to, že s čechy mají velmi špatné zkušenosti s dodržováním stanov revíru a s omluvou Vám to dávají sežrat je velmi, velmi smutný. No nic, abych se vrátil k tématu – fandím V24 a přál bych si, aby svaz uzákonil pouze chytání chyť a pusť, (uvědomme si prosím, že 50 cm ryba roste třeba i 10 let!!!), aby v organizacích zůstali pouze SPORTOVNÍ rybáři.
A chci ještě na závěr říci, že chytání na takto zarybňovaných revírech, není chytáním na sádkách. Pokud se rybám podaří přežít pár týdnů, stávají se adekvátními soupeři našim nástrahám… i zkušenostem.
S pozdravem Ivan Kristen, muškař vlastenec.
(3)
(0)
Ahoj Ivane,
s tvým názorem souhlasím. Mě je 29 a muškařím od svých 10 let. Jsem z Opavy a mé začatky a to krásné byly na Moravici 3 kde máme chalupu. Když jsi na to vzpomenu tak to je nádhera....i když to vybavéní bylo uplně ale uplně jiné než dnes. Od táty jsem dostal štípany prut a pár mušek a bylo jedno co to byly za mušky a chytal jsem krásné ryby.... Teď když tam jdu tak je to spíše o prochazce a jen vzpomínkach protože ryby už tam nejsou. Jen málo.
Na V24 jsem nebyl ale chystám se a jsem rád že takové reviry jako V24, nebo Ostravice jsou i když tady to prostředí je no jak bych to řekl nic moc:=)). Ale člověk si muže zachytat pěkné ryby. Také jsem chytal hodně a chytam v zahraničí. Žil jsem 7 let v USA takže ameriku mám pěkně projetou včetně Aljašky....no nedá se to rovnat našim poměrům. A povolenky jsou taky jak se říká za babku. Mám proježděný Nový Zeland a tam se ještě chci vrátit, protože ti potočáci tam jsou šílení. A taky rád jezdím do Slovinska.
Závěrem doufá že se to v našich řekách bude do budoucna hemžit více rybami.
Zbyněk
Ahoj Ivane,
Díky za tvůj příspěvek, který se mi moc líbil.
Já muškařím teprve 3 rokem a stále se učím. Důvod proč jsem začal muškařit byl můj syn, který se inspiroval filmem "River runs through it", chtěl muškařit a tak jsem začal s ním. Před tím než jsem si koupil povolenku v Čechách, jsem během doby co jsem žil v Americe chytal divoké pstruhy v Rocky Mountains a tak srovnávám s tím co jsem zažil tam a situací u nás doma.
Jsem moc rád, že vznikla Vltava 24 a že díky této stránky se začíná veřejně diskutovat o tomto revíru v mnoha oblastech. Nadšení lidí jako Franty Tobiaše mi dává naději na lepší budoucnost.
Myslím si, že situace v muškaření je obdobná jako celková situace ve společnosti v České Republice. Můj syn je momentálně v pubertě a je hodně těžké ho dostat k vodě. On si nechce nosit domu ryby ale chce si zachytat. Pakliže se mu podaří chytit slušný ryby, příště půjde znovu neboť to je dobrá zábava. Nejsem příliš kvalifikovaný na to abych radil jak a kde zarybňovat ale sdílím tvůj názor že bychom měli k vodě chodit pouze za zábavou a ryby k snědku kupovali v obchodech. Rovněž bych doporučoval zrušit lov přívlačí na revíru Vltava 24. Měli bychom mít jasnou vizi do budoucnosti jak by měl revír Vltava 24 vypadat a tu uskutečňovat. Dá se tento revír skutečně zarybnit tak, aby reprodukoval divoké pstruhy? Jaký stav ryb je optimální?
Určitě to bude dobrá diskuse a dá nám a Rybářskému Svazu dobré podněty.
S přátelským pozdravem,
Míra
Zdravím vlastence, vítám ho na těchto stránkách a děkuji za pěkný příspěvek.
S poznámkou ohledně stojáků souhlasím, také mě to nebere. Už jen ten název "Jezerní muškaření" mě irituje. Kolik máme v ČR opravdových jezer, kde se muškaří? Nevím o žádném. Nádrží a rybníků se pstruhy je dost, tak proč tomu neříkat rybniční či nádržní, nebo jednotně rybničně-nádržní muškaření. Ale už ten název by stál za prd. Voda musí téct a muškař musí chodit. Není důležité, zda po Americe, Rakousku, nebo naší skromné a krásné Vltavě. Důležité jsou ty šťastné chvíle, které strávíme u řeky.
Ohledně Traunu - byl jsem tam mnohokrát a poslední 2-3 roky jsem neměl kontrolu. Zřejmě jsem jako Češi obstáli, nebo si mě s Frantou Hanákem už pamatují a nekontrolují nás.
K tomu, že 50 cm ryba roste 10 let: v řece asi ano, ale ti duháci 50-60 cm v Boršově jsou dvou- až tříletí. Na sádkách v Německu to jde asi rychleji.
A ohledně V24 a divokých pstruhů: ty podle mého názoru V24 ve větším počtu nikdy neprodukovala a produkovat nebude. Už vzhledem k tomu, že leží v parmovém pásmu, nemá přirozené podmínky pro rozmnožování potočáka. Občas se nějaký velký objevil a objeví, ale jsou to spíš náhody. Vltava 24 svým charakterem již neodpovídá potřebám potočáka a jediný způsob, jak tam dostat velké jedince, je vysazení (stejně tak to dělají na daleko vhodnější řece pro tyto ryby, na Weisse a Deutsche Traunu v Německu). Ale velký duhák stojí stovku a velký potočák dvě. Takže jsme zase u peněz.