Po několik týdnů byl průtok z Lipna držen na úrovni 20 m3/s, a ve výsledku v Boršově teklo přes 30 m3/s, a to už je průtok, ve kterém se nedá bezpečně chytat, zejména pak v zimě. V pátek 23.2. února se však stalo něco, co nám nemohlo uniknout. Průtok ve Vyšším Brodě  byl snížen na 10 m3/s a předpověď sice slibovala noční mrazy, ale přes den mělo být v sobotu na sluníčku kolem nuly. Ráno jsem ještě sledoval v televizi exhibici Ester Ledecké na olympiádě, ale dopoledne přišly velmi podobné esemesky od Honzy a Franty, kteří si také poklesu průtoků všimli. Domluvili jsme sraz na 13:30 v kempu v Boršově. 

Voda vypadala pěkně, navlékli jsme se do zimního vybavení, navázali a šli na věc, já s Frantou kousek proti proudu a Honza zamířil dolů. Jen se trochu zatáhlo takže bylo celé odpoledne pod nulou. Tak nějak jsme doufali v nějaký záběr, ale v zimních podmínkách nesmí mít člověk příliš velké oči a počítat s tím, že se taky může občas vrátit bez záběru. Ale pro nás je radost už jen to, že můžeme po dlouhé době k vodě a potkat se s kamarády. Našel jsem si pěkné místo v hrdle velké tůně, kde jsem předpokládal zimní stanoviště pstruhů, a k mému překvapení jsem asi na třetí hod měl záběr, ale při záseku jsem rybu utrhnul. Asi to bylo pěkný monstrum. Navázal jsem další mušku, a během chvilky jsem měl další záběr, tentokrát už seděl a duháka jsem úspěšně zdolal. Měl okolo půl metru a v ocase měl mojí utrženou mušku, takže na jednu stranu jsem byl rád, že mi vrátil mušku, ale na druhou stranu bylo škoda té historky o velké rybě. Každopádně mně úlovek zahřál, bylo jasné, že to nebude nula. Duhákovi jsem věnoval svobodu a chytal jsem dál, po chvilce jsem měl další záběr, tentokrát to ale byl opravdu velký duhák, krásně stříbrný, měl určitě přes 60 cm, po záseku jsem ho povytáhnul k hladině, asi byl překvapený a vteřinku jsme na sebe koukali z očí do očí, úplně jsem si představil ten pěkný filet, a v té chvíli vycítil mé nekalé myšlenky, vystřelil proti proudu, vůbec jsem neměl šanci, vymotal mi celou muškařskou šňůru a ještě kousek podkladu a pak mi to o nějaký kamen utrhnul. 

Šel jsem si navázat na břeh (dal jsem 0,18 mm) a taky oloupat led z oček prutu a návazce a na mé místo jsem pustil Frantu a ten měl také tři záběry a dva pěkné duháky vytáhnul, celkem slušný začátek. Pak jsme se vydali níže po proudu do další tůně, kde se situace opakovala a nakonec jsme dohromady chytli dalších 7 pstruhů, ten poslední jel se mnou, byla z něj skvělá večeře. Chvílemi vylezlo i sluníčko, majitel hospody Honza Čerkl nám přinesl až na břeh kafíčko a malé pivko, co víc si můžeme přát. Honza níže po proudu měl také pár záběrů a Pavel Moravec ve městě taky, takže to celkem šlo.  Člověk musí být vděčný za každý takový den, pěkné ryby a ještě takový servis. 

(4)(0)