Vltava 24 – Boršov nad Vltavou

Jelikož se nejedná o oficiální stránky ČRS, myslím, že by nebylo na škodu zamyslet se nad smysluplností některých ustanovení platného rybářského řádu. Rybářský řád nám v jednom z jeho ustanovení nakazuje: „V případě, že je na pstruhovém rybářském revíru ulovena štika, tloušť, okoun, sumec, bolen nebo candát, tato ryba se do pstruhového rybářského revíru nevrací.“

Ze zkušeností vím, že ohledně zejména větších exemplářů těchto ryb (vyjma tlouště) se dané ustanovení většinou dodržuje. O převážně negativním vlivu velké štiky či sumce na Vltavě 24 netřeba příliš polemizovat. Dle mého názoru je však „škodlivost“ okounů či tloušťů pro Vltavu 24 velmi sporná. Okoun či tloušť nepochybně mohou páchat škody na osádce „prospěšných“ pstruhů či lipanů na malé říčce či potoku, kde se lososovité ryby třou, nebo kam se vysazují ročci.

Na Vltavě 24 máme situaci o dost jinou. Ryby se vysazují prakticky jen velké a převážně duháci či siveni, kteří se jak je známo na Vltavě 24 přirozeně nevytírají. Mladší ročníky „škodlivých“ ryb tudíž hrají spíše opačnou roli, jsou potravou pro pstruhy.  Totéž platí pro ryby „plevelné“ zejména proudníky, plotice a ostatní bílou rybu.

Není pochyb, že „škodlivé“ a plevelné ryby potravně konkurují lososovitým rybám, zvláště co se týče drobných vodních organismů. Vltava 24 je ovšem velkou úživnou řekou, která úživností snese vysoké zarybnění. Nemalou či dokonce převážnou součástí potravy zejména tlouště a plevelných ryb je však složka rostlinná, pro lososovité ryby prakticky bezvýznamná. Potravní konkurenci na  drobných vodních organismech velmi lehce vyrovná a převýší vlastní „výživová“ hodnota „škodlivých“ a plevelných ryb.

Zásadní přínos „škodlivých“ a plevelných ryb vidím zvláště v zimních měsících, kdy tyto ryby jsou rovněž podstatnou složkou potravy vyder a zejména v posledních letech velmi problematické „černé smrti“, jejíž řešení je zatím v nedohlednu, jelikož plašení či odstřel několika málo kusů je technicky náročné a poměrně málo efektivní, i když velké  díky alespoň za to těm, kdo si s tím dávají tu námahu. Budeme-li v řece mít jen pstruhy, budou predátoři lovit jen je. Čím více bude v řece ryb ostatních, tím větší šance je, že se predátoři alespoň částečně nasytí ostatními druhy ryb.

Tímto rozhodně nechci nikoho nabádat k porušování rybářského řádu, když by mu to bylo proti jeho přesvědčení. Myslím, že většina z lovících na Vltavě 24 z hlediska „škodlivých“ ryb rybářský řád stejně porušuje. Dle mého názoru není rozdělení ryb na „škodlivé“ a „užitečné“ příliš šťastné. Smyslem tohoto příspěvku má být, aby se každý čtenář zamyslel nad chováním k „nelososovitým“ rybám a aby se choval k revíru ohleduplně. V případě, že se u vody setkáte s chováním, které podle Vašeho názoru tomuto odpovídat nebude, zkuste s dotyčným promluvit, zda je takové chování nutné a pro revír přínosné.

Ať se nám na Vltavě 24 daří!

Franta T.:

Naprostý souhlas s Pusťou. Věřím, že většina rozumných rybářů neháže tlouště, okouny a další, ve Vltavě přirozeně žijící druhy ryb do houští. Já si vážím každého tlouště, který zde přežije. Loni jsem v Boršově chytil a pustil pár kusů kolem 50 cm a z takového úlovku mám vždy velkou radost. Jedná se o zkušené ryby, které v řece přežily mnoho let a obstály před všemi nástrahami lidských i zvířecích predátorů. Mám k nim úctu a nezabil bych je, ani kdyby nade mnou stál předseda ČRS. Asi to chápou i porybní, zatím jsem se nesetkal s tím, že by byl někdo trestán za tento „přestupek“. Tak to nikomu neříkejte a dále tyto ryby pouštějte, přece nevyvraždíme řeku!

Je tu ještě jedno řešení použitelné pro Vltavu 24 – změnit revír na mimopstruhový se zvláštními pravidly. Rázem by tu nebyly žádné „škodlivé“ ryby. Mohlo by se zde lovit i v zimě a to by uspokojilo poptávku muškařů, kteří chtějí chytat celý rok. Také by to přispělo k plašení kormoránů a dalších predátorů včetně pytláků. A řekněte, pokud je hezky, nemáte i v zimě chuť zajít na ryby?

(0)(0)