Vltava 24 - Boršov

Vltava 24 – Boršov nad Vltavou

Vítejte na neoficiálních stránkách revíru Vltava 24. Napište nám své zážitky z lovu!

Vltava 24 – info o vysazení a průběhu rybolovu.

V letošním roce probíhá vysazení dle plánu.
Dne 5.4. bylo vysazeno 30 ks trofejních potočáků a hmotnosti 1- 3 kg přímo do města.
Dne 7.4. bylo vysazeno opět do města 300 kg duháka o hmotnosti 2-4 kg (přibližně 100 ks).
Dne 20.4. bylo vysazeno dalších 400 kg ryb z raftu z nového plovoucího haltýře, který výrazně omezuje stresování ryb při vysazení. Ryby byly rozvezeny od Boršova až po most E55. Tentokrát to byla vyrovnaná směs 150 kg duháka o hmotnosti 2-4 kg, 150 kg duháka o hmotnosti 0,75-1 kg a 100 kg sivena o hmotnost 0,5 – 0,75 kg.

Podmínky k rybolovu jsou složité vzhledem k vysokým průtokům. Díky síle ryb řada rybářů přišla o mušky, chce to vlasec minimálně 0,24 mm. Trochu problémy jsou s dodržování předepsané délky nástrahy maximálně 5 cm. Už aby poklesl průtok na 10 m3/s z Lipna a začalo to sbírat.

(10)(0)

p1180130 V neděli 5.4. po obědě bylo vysazeno 30 potočáků o hmotnosti 60kg. 16 ryb bylo rozneseno v kempu a 14 u hospody. První jarní zarybnění duhákem proběhne v tomto týdnu a bude z raftu. Lovu zdar.

Milan Hladík

(9)(0)

Děkuji Václavovi Č. za zajímavý příspěvek!
Věřím, že takovéto řešení by určitě pomohlo, na rozdíl od víceméně nesmyslných debat kolem žížaly.
Admin F.T. 

Vážení přátelé rybáři,

protože se zde v poslední době mluví o ochraně lipana a všeobecně o pstruhových revírech, chtěl jsem Vás požádat, aby jste se důkladně seznámili s tímto velice rozsáhlým materiálem.

Autorem článku zmiňovaná verze z roku 2008: ichtyologicky_pruzkum
(Našel jsem také průzkum z roku 2014: Ichtyologický průzkum – 2014)

ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH PSTRUHOVÝCH REVÍRŮ V RÁMCI JIHOČESKÉHO KRAJE Z ROKU 2008. Tento průzkum provedla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický. Pracovalo na něm 16 odborníků. Průzkum byl proveden na 16 revírech. Cílem průzkumu bylo provedení monitoringu populací ryb a raků a návrh dalšího rybářského managementu. Pročtěte si alespoň závěr a celková doporučení, opravdu to za to stojí. Uvedu zde z mého pohledu nejzajímavější doporučení:

POTENCIÁL MOŽNOSTI ŘEŠENÍ SOUČASNÉHO NEUSPOKOJIVÉHO STAVU NA PSTRUHOVÝCH VODÁCH

- Kategorizace pstruhových revírů na 3 kategorie

1. Na velkých tocích (např. sekundární pstruhová pásma pod přehradními nádržemi) a nádržích pstruhového charakteru by mohl být zachován stávající systém sportovního rybolovu. Jelikož na těchto intenzivně využívaných revírech se prakticky nedá předpokládat výskyt konzistentních původních populací Po a Li založený na jejich efektivní přirozené reprodukci, je zde zvýšená ochrana těchto druhů téměř bezpředmětná. Tyto revíry by byly vhodné pro zvýšené zarybňování Pd a Si.

2. Většina současných pstruhových revírů. Na těchto revírech by byla maximálně podporována přirozená reprodukce Po a Li (zvýšení minimálních lovných délek, přísnější limity maximálního počtu ponechaných kusů, stanovení ročního limitu počtu vycházek), bylo by však možno vysazovat i Pd a Si. Dále by bylo možno vysazovat násady Po a Li místního původu.

3.  Ekologicky cenné revíry. Jednalo by se především o horní toky přírodního charakteru s prosperujícími populacemi Po a Li, úseky toků spadajících do NP a CHKO. Na těchto tocích a jejich přítokových kapilárách, by neprobíhaly žádné hospodářské zásahy. Na těchto revírech by měl platit zákaz ponechávání původních lososovitých ryb. Efektivním opatřením by bylo limitovat počet vycházek na vydanou povolenku.

Samozřejmě s kategorizací pstruhových revírů by souvisela i změna cenové politiky. Je třeba si uvědomit, že pstruhové revíry jsou ve většině zemí považovány z nejcennější, čemuž odpovídá jejich ochrana i cena povolenek.

Tolik jeden z mnoha závěrů této studie, připomenu už z roku 2008.

Na jaře v roce 2013 bylo do Vltavy pod Lipnem vysazeno 60 000ks ročního Li a 20 000ks ročního Po. Dále bylo odloveno na Volyňce 100ks generačního Li a odvezeno na Vltavu pod Lipnem. Tato operace za zhruba 1 milion Kč je naprosto v rozporu se závěry této studie a nemá v žádném případě nic společného se záchranou lipana podhorního. Byl to jeden jediný záměr, zarybnění před konáním MS v lovu ryb na umělou mušku, které se konalo na přelomu května a června v roce 2014, tedy v době, kdy je lipan podhorní hájený (do 15.6.), a kdy je podle této studie doporučeno zakázat brodění v úsekách pstruhových revírů, kde se vyskytuje větší populace lipana. Když k tomu přičteme vysazení tísíce Pd a extrémě zvýšený rybářský tlak na tento revír po MS, tak kolik myslíte, že tam těch lipanů přežilo.Tak takto se přátelé rybáři hospodaří na jihočeských pstruhových vodách.

PETRŮV ZDAR.

S pozdravem Václav Č.

 

=

(10)(1)

Velikonoční přání 2015 od Karla Křivance

Něco málo k diskutované žížale. Tato „žížala“ rozdělila muškařskou obec na dva nesmiřitelné tábory. Jedni tvrdí, že je to guma, vláčecí nástraha, nebo hnus, a že jejím používáním se porušují bližší podmínky RŘ (např. Václav Č.). A druzí tvrdí, že je to jen nová, účinná „muška“. Já mám jasno. Žížala bezesporu patří mezi běžnou potravu muškařových cílových ryb. Je tedy v pořádku ji imitovat, a děje se tak již několik desítek let. Muškařově nástraze se sice říká muška, ale toto zavádějící označení zahrnuje imitace nejen hmyzu (jepice, chrostíci, pakomáři, brouci atd.) ale i korýšů (blešivci, krevety, ráčci, krabi), ryb (streamery, poppery), dokonce i myší, žab a také mnoho dalších fantastických „mušek“ – např. bloby, bobiny, imitace chleba, imitace kukuřice a dalších „blbostí“.

Materiál Squirmy Wormy Legs používaný na diskutované žížaly není z gumy, a není to ani twister. Je to syntetický muškařský vázací materiál, obyčejná silikonová obarvená nudle se stejným průměrem po celé délce. Pohyb ve vodě vzniká působením proudu a víření vody (jako u strýmrů), nebo oživováním při vedení, stejně jako u mnoha druhů mušek. Vodí se jako nymfa, nebo jako mokrá muška.

Ohledně prvků zvyšujících dráždivost ryb si myslím, že je to v řádu napsaný blbě, protože na mušce je vlastně cílem použít prvek zvyšující dráždivost ryb, a není určeno, co to přesně je. Ocásek z oranžové či zelené nitě na nymfě či suché mušce? Silikonové oko na streameru? Nebo celý blob? Žížala neobsahuje zmiňovaný kovový plíšek ani vrtulku, takže je z toho asi venku.

Takže za mě, žížala s materiálu Squirmy Wormy, pokud nepřesahuje délku 5 cm, není současným řádem zakázána. Myslím si, že odnášení přílišného množství ryb od vody musí být omezeno počtem povolených odnesených ryb a důslednou kontrolou revírů. Ne zákazem jednoho druhu nástrahy v jednom stylu rybaření. To nepomůže.

(17)(3)

Na stránkách Jihočeského územního svazu ČRS se dočtete mimo jiné jednu zajímavou radu, jak si poradit s dosavadním omezením přívlače na revíru Vltava 24:

„Jediným výrazným rozdílem je doba lovu přívlačí (na MP revírech od 16.6. do 31.12.), kdy však lze současnou legislativu obejít pomocí tzv. „lovu muškařením“, kdy se použije místo muškařské šňůry vlasec, a nástraha nesmí být třpytka nebo guma, ale musí být ze srsti nebo z peří, snad to bude zájemcům o přívlač vyhovovat.“

Tuto poznámku naleznete v sekci Pár doplňujících informací.

Jak si to jako vláčkař mám vlastně vykládat?  Nejprve se revír převede na mimopstruhový, lov přívlačí se tak posune až na 16.6. a nyní snad vláčkaři budu „obcházet“ legislativu jakýmsi „przněním“ lovu na umělou mušku. Přijede vám to v pořádku, aby tohle radili lidé na nejvyšších místech JČúS?

Popravdě jsem před nějakým časem podobné paskvily sám zkoušel provozovat, ale záhy jsem dospěl k názoru, že si raději pořídím muškařský prut a naviják se šňůrou a budu před 16.6. na mimopstruhových revírech lovit, jak se patří, tedy jen na drobné mušky a nymfy. Chodit k vodě s mini jig-streamerem či přicvaknutým bročkem k „tělu mušky“ se smekacím navijákem, to fakt není lov na umělou mušku, to je regulérní přívlač a každý to tak musí jasně vidět. Nicméně chápu, že se provozovatelé revíru snaží přesvědčit odpadlé vláčkaře a přimět je tak k přispění do kasičky, ale mě tohle neoslovilo. Počkám si na změnu legislativy, které se snad jednou dočkáme, kdy znění zákona konečně bude mít hlavu a patu poplatné dnešní době a trendům, nebo si počkám, až se třeba napřesrok podaří vyřídit vyjímku ze zákona s povolením celoroční přívlače, jak je tomu například na Vltavě 7.

(30)(9)
  • Adam B.7. 1. 2015 10:37 (#)Nevěřím, že ta Frantova šedesátka, pokud jí teď někdo zapřáhne, že bude vůbec bejčit a že to druhý zdolání dá! Zkuste si jít uběhnout 15km a jezte celou zimu hluboko pod bazální metabolismus. A pak si povíme o zdravotním stavu. Taková ryba má v chladu o dost nižší metabolismus = takže hojení, obnova glykogenové saturace, imunita, atd jde rapidně dolů. Vím, že mstruzi mají enzymy pracující v optimu kolem 10ti stupňů (nějaký hospodář nechť opraví) – proto jsou aktivnější v zimě než kapřové, ale ta zima jim dává zabrat taky fest.Blbnout jedině na louce :D!

Dneska suprová rybačka na Vltavě 24 v Boršově. Za tři hodinky jsem chytil 4 duháky, 2 parmy a tlouštíka. Zážitkem byl duhák 60 cm, kterého jsem chytil na stejném místě podruhé. Poprvé na zahájení 1.1.2015, a dnes znovu. Mrkejte na fotky. Jirka přijel později, ale taky si zachytal.

(6)(0)

Jelikož se zatím vrátilo 75 ročních povolenek ze 100 vydaných, tak tímto apeluji na zbylých 25 rybářů, jestli by mohli v co nejbližší době odevzdat povolenky z 2014. Urychlí a upřesní to statistiku resp. vyhodnocení minulé sezóny. dík

(11)(0)

Bylo tak rozhodnuto z důvodu podpory prodeje ročních povolenek, ale mě se to taky moc nelíbí. Určitě se to dá do budoucna změnit.

Navrhuji denní povolenky vydávat po celý rok, ale zavést hájení duháka od 1.12. do 15.4., protože pokud se v zimě nebude vysazovat (už nebude za co vysazovat), nebude co chytat.

Dále by měla být denní povolenka dražší, aby cena odrážela hodnotu odnesené ryby, která může mít i 3 kg…

Dále buď zvýšení ceny roční povolenky, nebo omezení počtu ročně odnesených ryb např. na 10 ks, protože ryb se odnáší velké množství a pokud někdo odnese 20 ryb, tak při vysazování velkých pstruhů je rentabilita na hraně.

Prosím komentujte, kritizujte nebo mě podpořte, popřípadě napište vlastní návrhy, ať má hospodář o čem přemýšlet!

(15)(25)

Dal jsem si předsevzetí, že chytím alespoň jednu rybu. A tu jsem chytil pod ostrůvkem druhým hodem, duhák asi 43 mě mile překvapil. Pak už to tak růžový nebylo. U těstárny ani drc, tak jsme to s Jirkou šli zkusit níž. V zatáčce v proudech jsem viděl takovou kapsičku vedle proudu, kde se voda zpomalovala. Zahlásil jsem, že tady by mohl být, a zapřáhl parádního šedesátníka, kteréhojsem musel stáhnout proudem o 30 metrů níže k Jirkovi, kde se mi ho v klidnější vodě podařilo zdolat. Byl v kondici a po puštění odplaval břichem dolů.

Prochytali jsme pěkná místa až k mostu, ale bez ryby. Až nad mostem vpravo bylo na první pohled parádní místo s proudem a pomalejší hranou. Utrhnul jsem kru asi 15 x 15 metrů, která překážela, a v nově vytvořeném flíčku našel duháka 50 cm. Tak to by stačilo, jdu domů.

Tříště plavalo fakt hodně, ale chytat se dalo.

Vyzývám všechny kolegy: nezabíjejte teď duháky, vysazovat se bude asi až na jaře. Pokud si je odnosíme do mrazáků, nebudeme mít do jara co chytat!

(14)(5)

V loňském roce jsem se celkem aktivně účastnil diskuze k revíru V24, pak jsem to vzdal z důvodu pocitu marnosti a házení hrachu na zeď, ale dnes musím uznat, že celá diskuze nebyla zbytečná, řada našich připomínek byla již v letošním roce realizována (skladba vysazovaných ryb, pravidelné vysazování a dodržování plánu zarybnění). Dalším příjemným překvapením je možnost celoročního rybolovu pro příští rok a převedení revíru do MP režimu. Všechny změny vítám a letošní sezonu spolu s rokem 2011 považuji za velice úspěšné. Nyní pár slov k muškaření a vláčení. Pstruhy chytám vláčením přes 50let, posledních šest let jsem přidal vláčení. Na Boršově chytám od r.2011 a snažím se oba způsoby lovu kombinovat ca na 50% podle situace u vody. Mnohokrát se mi stalo, že po 2 hod. muškaření jsem byl bez záběru, přešel na vláčení a během 20 min. chytil 3 pstruhy a konec. Ale i naopak.

Nikdo mě snad nebude vinit z lobismu k jedné či druhé metodě rybolovu, ale myslím že objektivně platí:

Jarní chytání při vyšší přikalené vodě a množství vysazených nepopíchaných duháků je daleko příznivější pro vláčkaře a totéž platí při vysazení nových duháků. (cca 2 až 3 dny po vysazení). Vláčení umožňuje rychlý postup rybáře, systematické vyhledávání pstruhů dlouhými hody napříč řekou a při vyšší vodě není nutné daleké brodění do středu řeky. To je zejména výhodné v letních měsících, kdy není nutno brodit na střed řeky do plavební dráhy lodí. Ve všech uvedených případech je muškař v nevýhodě. Naproti tomu muškař má určitě vedle většího uspokojení z lovu a pocitu zvládnutí jedné z nejtěžších disciplin rybařiny, výhodu při lovu v čisté vodě (při nižších stavech vody), v době rojení hmyzu, kdy pstruh se živí pouze hmyzem. Je schopen lovit popíchané a trofejní ryby. (nemyslím tím čerstvě vysazené velké pstruhy). Je známo, že vybavení vláčkaře umožňuje rychlé zdolání ryby a rybě moc šancí na únik nedává. Na základě uvedeného odhaduji, že od zahájení do konce srpna je v revíru odloveno vláčením minimálně ca 70% vysazených ryb (včetně denních vláčkařů). Určitě mi mnozí potvrdíte, kolik ryb se najednou objevilo v řece v říjnu a listopadu, kdy se nevláčelo a vysazené ryby se nestačily rychle odlovit. Chci tím říci, že v dosavadním pstruhovém režimu to byl muškař, který byl v nevýhodě a je tedy spravedlivé rozhodnutí o MP režimu, kdy bude vláčkař omezen, ale bude mu to vráceno od 16.6. do konce roku.

Dovedu si představit dilema vláčkaře při rozhodování 16.6 zda jít na pstruhy na Boršov či na sumce, candáty či štiky. Také mám rád jarní vláčení na pstruhy a souhlasím, že hospodaření na krajských pstruhových revírech není dobré a není možné se stále vymlouvat na nedostatek financí. Je třeba konat. Franta T. již jisté možnosti naznačil a myslím, že je třeba v nejbližší diskuzi se situací intenzivně zabývat a snad to s odpovědnými funkcionáři pohne. Mementem mohou být candáti na Lipně, kdy po zrušení hraničního pásma byla zrušena reservace generačních candátů, ti byli postupně vydrancováni a veškerá opatření JČRS přišla již pozdě.

Admin: Snad se můj jmenovec Franta Š. nebude zlobit, že jsem jeho komentář dal takto samostatně, ale napsal to pěkně a byla by škoda, aby to zapadlo někde pod příspěvkem. Díky Franto!

(11)(2)

Anketa

Nějaké návrhy?

Náhodně vybrané fotky

p1150488 p1010777 Pavel Šmíd bojuje s duhákem 59 Honza a Milan se chopili pádel, já keseru a Jirka fotil

Neoficiální stránky trofejního pstruhového revíru Vltava 24.
Copyright © 2012 František Tobiáš.

Powered by Wordpress. Theme by One Theme Per month.