To je pořádná kláda! Je vidět, že se jim tam dobře daří. Loni jsem si pořídil muškařský cajk na štiky, testoval jsem ho ve Swe, ale koukám, že ho budu muset protáhnout i na V24. Nakonec to bude štikodrom.
Myslíte, chlapi, že je tam štik rok od roku víc, nebo se dřív na ně nikdo nespecializoval a chytily se občas náhodně.
Štikám se tam daří náramně a jsou dobře krmené tučnýma duhákama, takže rostou rychle. Jen pod železňákem jich je vidět pět ve velikostech 60-100 cm. A jsou po celém revíru. Ještě by to chtělo vysadit nějaký candáty, a může to být dravcodrom.
Jedno mi ale pořád nejde do hlavy. První a druhou sezónu, kdy se v Boršově přeměnilo běžný revír na trofejní, jsem si vždy nádherně zachytal. A to jak nízké, tak při velké vodě. To bylo třeba 15 krásných duháků třeba do 14h a pak jsem jel domu, protože mě bolely ruce.
A poslední dvě sezóny jsem rád když chytnu rybu. Chytám pořád stejně nymfu, používám osvědčený vzory i experimentuju, ale obvykle bez úspěchu. Prostě něco se změnilo.
Martine, možná se na Boršově projevil "fenomén stého duháka", přestali hromadně žrát nymfy a budeš muset zkusit chytat úplně jinak:-)
Příklad fenoménu sté opice:
Zhruba třicet let vědci pozorují japonskou opici druhu Macaca fuscata v jejím přirozeném prostředí. V roce 1952 Imo, osmnáctiměsíční samička opice žijící na japonském ostrově Koshima objevila, že brambory se dají umýt v potoce (opice rády jedí brambory, ale nesnáší když jsou pokryty hlínou). Naučila to svou matku. Její společnice, které si s ní hrály, se rovněž naučily tomuto kousku a předaly ho svým matkám. V letech 1952 až 1958 se všechny mladé opice naučily mýt zablácené brambory. Naučily to také některé dospělé jedince; ty, kteří následovali své děti. Ostatní opice se dál trápily se špinavými brambory. A pak se stalo něco překvapujícího. Na podzim 1958 jenom malá skupinka opic z Koshimy myla své brambory. Nevíme přesně, kolik jich bylo, dejme tomu, že 99. Další opice, která se to naučila, byla stá. A toho dne se stal 'zázrak' - do večera každá opice stáda myla brambory před jídlem! Stá opice způsobila zlom, uvedla do pohybu spoustu energie, která zasáhla celé stádo. Ale největším překvapením pro pozorovatele byla skutečnost, že se zvyk umývat brambory okamžitě přenesl na jiné ostrovy i na pevninu. Nová vědomost, po získání určité síly, se šířila přímo z vědomí do vědomí.
krásně napsáno, tohle mě po ránu moc pobavilo...
problém bude asi že ostatní rybáři mají stále úspěch..
takže způsoby jak překonat kořist stále existují.
Hlavně nezapomínejte, že Vám jde o zážitek, který budete vyprávět u piva a rybám o život. Snad karma nezpůsobí, že všichni lovci budou v příštím životě PD4 na V24
sportu a rybolovu zdar a hlavě fair play v roce 2016
Milý Struppe, opravdu nemám problém v tom, že bych někomu záviděl, že někdo jiný chytá a já ne.
Ale já na tu vodu chodil často už v době, kdy to přešlo do jiného režimu a objektivně jsem si zachytal daleko lépe než poslední 2 roky. A to hlavní je, že NEJSEM SÁM. Množství kritických příspěvků na tomto webu je toho dokladem. Někteří to již vzdali a povolenku si nekoupí.
Nevím, ale určitě ty ryby byly menší tzv. více menších ryb (byť tam byly 55+) a rybářů bylo také méně. Ale zase méně rybářů = méně peněz. Počasí nevím...
můj názor je, že ten tlak je o poznání větší než v prvním roce. Na startu tohoto revíru si povolenku koupilo dost lidí, kteří pak fakticky nechodili a tudíž byl menší tlak. V dalších letech byl prodej povolenek +- stejný, ale pořídili si ji jen ti, kteří fakt chodí, a někteří víc než dost. A taky je třeba vzít v potaz, že je revír takový zkrácený 🙂
Hoši, přečtěte si komentáře z loňska, kde volám po vysazování menších ryb a kolegové mě kamenují, že chtějí "trofejní" a velké duháky. Ty velký ryby jsou po vytažení jak paragánská padina, buď lehnou, nebo vůbec:-) Resp. buď je zabijeme, nebo chcípnou, popřípadě polomrtví splavou s vodou a chytají se v ČB a níže. A jsou i dražší. Jsem pro vysazení více menších ryb, ať je co chytat. A přece si nebudeme hrát na to, že je někdo borec a chytil trofejního duháka 70 cm, kterýho mu před tejdnem přivezli ze sádek a vysadili.
Souhlasím s Davidem, ten tlak na tak malej kousek řeky je fakt velkej. Letošní zdražení možná pár rybářů odradí (už podle komentářů) a třeba to revíru prospěje. Uvidíme.
A ještě k těm menším rybám - párkrát jsem po novém roce byl a duháci se chytit dají, ale jen 35-42 cm. Takže tihle "malí" jsou ti, kteří v řece přežijí.
Napsal jsi to hezky, ale já si myslím, že tam moc ryb není. Podle mě se nabízí dvě hlavní vysvětlení:
1. Sadí se malý počet skutečně velkých ryb (a drahých ryb), které se rychle po vysazení sežerou a pak není co chytat
2. Nesadí se skutečný počet podle plánu a ryby jsou jinam. Nemohu to dokázat, ale co vím od kolegům, tak do Květoňova se dávalo občas méně ryb než se vykazovalo.
Je jasný, že tam nějací duháci zbyli, ale asi nebude moc lehké je chytit. Několik zdomácnělých duháků jsem v Boršově chytil, ale to už je hodně dlouho. Navíc si myslím, že zase takovej lempl nejsem a divné je, že třeba na V28 si zachytám, ale v Boršově se trápím.
s prvním bodem souhlasím: čím větší ryby jsou, tím je jich méně a navíc se rychle odnesou. Navíc když to nebere, tak má každý tendenci velkýho duháka hned klepnout. Já osobně bych byl za to, aby bylo víc těch kolem 40 cm a míň těch velkých, ale na druhou stranu je dost rybářů, kteří lobují za velké ryby. Ty velký ryby to fakt jen jemně pocukrujou, i když se ryby rozváží pouze maximálně k E55. I já jsme chtěl něco pro zlepšení udělat a tak jsem se začal zúčastňovat raftového vysazování. Ale zdá se mi, že čím poctivěji to rozsazujeme, tak je to horší. Fakt nevím.
s bodem dva bych trochu brzdil: bez důkazů jsou to vždy jen drby a zrovna u Květoňova před závody vždy máme jednoho "našeho člověka" u nakládky, vážení a vysazení. Klasický příklad byl poslední závod. Dalo se o metrák víc než obvykle a chytlo se historicky nejméně ryb. Proč nežerou? to nikdo neví. Co ještě změnit? už se zkoušelo snad všechno. malé ryby/velké ryby, české ryby/ německé ryby, ryby z Kaplice nebo z Benešova, ryby týden nekrmit atd.
Ty první roky zdaleka nechodilo tolik lidí, hlavně ne celý party plechařů. A že je revír v podstatě poloviční, než zpočátku, to má jistě hodně negativní vliv!
To je pořádná kláda! Je vidět, že se jim tam dobře daří. Loni jsem si pořídil muškařský cajk na štiky, testoval jsem ho ve Swe, ale koukám, že ho budu muset protáhnout i na V24. Nakonec to bude štikodrom.
Myslíte, chlapi, že je tam štik rok od roku víc, nebo se dřív na ně nikdo nespecializoval a chytily se občas náhodně.
Štikám se tam daří náramně a jsou dobře krmené tučnýma duhákama, takže rostou rychle. Jen pod železňákem jich je vidět pět ve velikostech 60-100 cm. A jsou po celém revíru. Ještě by to chtělo vysadit nějaký candáty, a může to být dravcodrom.
Jedno mi ale pořád nejde do hlavy. První a druhou sezónu, kdy se v Boršově přeměnilo běžný revír na trofejní, jsem si vždy nádherně zachytal. A to jak nízké, tak při velké vodě. To bylo třeba 15 krásných duháků třeba do 14h a pak jsem jel domu, protože mě bolely ruce.
A poslední dvě sezóny jsem rád když chytnu rybu. Chytám pořád stejně nymfu, používám osvědčený vzory i experimentuju, ale obvykle bez úspěchu. Prostě něco se změnilo.
Martine, možná se na Boršově projevil "fenomén stého duháka", přestali hromadně žrát nymfy a budeš muset zkusit chytat úplně jinak:-)
Příklad fenoménu sté opice:
Zhruba třicet let vědci pozorují japonskou opici druhu Macaca fuscata v jejím přirozeném prostředí. V roce 1952 Imo, osmnáctiměsíční samička opice žijící na japonském ostrově Koshima objevila, že brambory se dají umýt v potoce (opice rády jedí brambory, ale nesnáší když jsou pokryty hlínou). Naučila to svou matku. Její společnice, které si s ní hrály, se rovněž naučily tomuto kousku a předaly ho svým matkám. V letech 1952 až 1958 se všechny mladé opice naučily mýt zablácené brambory. Naučily to také některé dospělé jedince; ty, kteří následovali své děti. Ostatní opice se dál trápily se špinavými brambory. A pak se stalo něco překvapujícího. Na podzim 1958 jenom malá skupinka opic z Koshimy myla své brambory. Nevíme přesně, kolik jich bylo, dejme tomu, že 99. Další opice, která se to naučila, byla stá. A toho dne se stal 'zázrak' - do večera každá opice stáda myla brambory před jídlem! Stá opice způsobila zlom, uvedla do pohybu spoustu energie, která zasáhla celé stádo. Ale největším překvapením pro pozorovatele byla skutečnost, že se zvyk umývat brambory okamžitě přenesl na jiné ostrovy i na pevninu. Nová vědomost, po získání určité síly, se šířila přímo z vědomí do vědomí.
krásně napsáno, tohle mě po ránu moc pobavilo...
problém bude asi že ostatní rybáři mají stále úspěch..
takže způsoby jak překonat kořist stále existují.
Hlavně nezapomínejte, že Vám jde o zážitek, který budete vyprávět u piva a rybám o život. Snad karma nezpůsobí, že všichni lovci budou v příštím životě PD4 na V24
sportu a rybolovu zdar a hlavě fair play v roce 2016
Milý Struppe, opravdu nemám problém v tom, že bych někomu záviděl, že někdo jiný chytá a já ne.
Ale já na tu vodu chodil často už v době, kdy to přešlo do jiného režimu a objektivně jsem si zachytal daleko lépe než poslední 2 roky. A to hlavní je, že NEJSEM SÁM. Množství kritických příspěvků na tomto webu je toho dokladem. Někteří to již vzdali a povolenku si nekoupí.
Je fakt, že první tři roky to bylo nejlepší. Možná byly lepší ryby, méně lidí, menší horka v létě...
Nevím, ale určitě ty ryby byly menší tzv. více menších ryb (byť tam byly 55+) a rybářů bylo také méně. Ale zase méně rybářů = méně peněz. Počasí nevím...
můj názor je, že ten tlak je o poznání větší než v prvním roce. Na startu tohoto revíru si povolenku koupilo dost lidí, kteří pak fakticky nechodili a tudíž byl menší tlak. V dalších letech byl prodej povolenek +- stejný, ale pořídili si ji jen ti, kteří fakt chodí, a někteří víc než dost. A taky je třeba vzít v potaz, že je revír takový zkrácený 🙂
no z toho bych zatím žádný závěr nedělal, ještě je brzo a i když se chytá celoročně, tak dost lidí to kupuje až před hlavní sezónou.
Takže už by se dalo vysadit 300 půlkilových duháků, bomba!
Hoši, přečtěte si komentáře z loňska, kde volám po vysazování menších ryb a kolegové mě kamenují, že chtějí "trofejní" a velké duháky. Ty velký ryby jsou po vytažení jak paragánská padina, buď lehnou, nebo vůbec:-) Resp. buď je zabijeme, nebo chcípnou, popřípadě polomrtví splavou s vodou a chytají se v ČB a níže. A jsou i dražší. Jsem pro vysazení více menších ryb, ať je co chytat. A přece si nebudeme hrát na to, že je někdo borec a chytil trofejního duháka 70 cm, kterýho mu před tejdnem přivezli ze sádek a vysadili.
Souhlasím s Davidem, ten tlak na tak malej kousek řeky je fakt velkej. Letošní zdražení možná pár rybářů odradí (už podle komentářů) a třeba to revíru prospěje. Uvidíme.
A ještě k těm menším rybám - párkrát jsem po novém roce byl a duháci se chytit dají, ale jen 35-42 cm. Takže tihle "malí" jsou ti, kteří v řece přežijí.
Souhlasím s tebou. Jedna ponechaná ryba 70+ bude asi pořádná díra do rozpočtu.
Napsal jsi to hezky, ale já si myslím, že tam moc ryb není. Podle mě se nabízí dvě hlavní vysvětlení:
1. Sadí se malý počet skutečně velkých ryb (a drahých ryb), které se rychle po vysazení sežerou a pak není co chytat
2. Nesadí se skutečný počet podle plánu a ryby jsou jinam. Nemohu to dokázat, ale co vím od kolegům, tak do Květoňova se dávalo občas méně ryb než se vykazovalo.
Je jasný, že tam nějací duháci zbyli, ale asi nebude moc lehké je chytit. Několik zdomácnělých duháků jsem v Boršově chytil, ale to už je hodně dlouho. Navíc si myslím, že zase takovej lempl nejsem a divné je, že třeba na V28 si zachytám, ale v Boršově se trápím.
s prvním bodem souhlasím: čím větší ryby jsou, tím je jich méně a navíc se rychle odnesou. Navíc když to nebere, tak má každý tendenci velkýho duháka hned klepnout. Já osobně bych byl za to, aby bylo víc těch kolem 40 cm a míň těch velkých, ale na druhou stranu je dost rybářů, kteří lobují za velké ryby. Ty velký ryby to fakt jen jemně pocukrujou, i když se ryby rozváží pouze maximálně k E55. I já jsme chtěl něco pro zlepšení udělat a tak jsem se začal zúčastňovat raftového vysazování. Ale zdá se mi, že čím poctivěji to rozsazujeme, tak je to horší. Fakt nevím.
s bodem dva bych trochu brzdil: bez důkazů jsou to vždy jen drby a zrovna u Květoňova před závody vždy máme jednoho "našeho člověka" u nakládky, vážení a vysazení. Klasický příklad byl poslední závod. Dalo se o metrák víc než obvykle a chytlo se historicky nejméně ryb. Proč nežerou? to nikdo neví. Co ještě změnit? už se zkoušelo snad všechno. malé ryby/velké ryby, české ryby/ německé ryby, ryby z Kaplice nebo z Benešova, ryby týden nekrmit atd.
Ty první roky zdaleka nechodilo tolik lidí, hlavně ne celý party plechařů. A že je revír v podstatě poloviční, než zpočátku, to má jistě hodně negativní vliv!
Nikoho neobviňuji a věřím, že na V24 je vše v pořádku. Ale chyba se stát může.