Vltava 24 - Boršov

Vltava 24 – Boršov nad Vltavou

Vítejte na oficiálních stránkách revíru Vltava 24. Napište nám své zážitky z lovu!

Dne 14.2.2017 proběhla schůzka k vyhodnocení sezóny 2016. Od roku 2015 má revír vždy rozpočet s plánovaným ziskem 5%, aby nedošlo k případné nečekané ztrátě, a pokud dojde k vytvoření zisku, je převeden na prvotní zarybnění v dalším roce. V roce 2016 bylo prodáno 66 ročních a 208 denních povolenek, včetně všech dotací byl celkový příjem 509 567 Kč, náklady na zajištění provozu revíru (doprava, rybářská stráž, cedule) byly 61 000 Kč, za ryby bylo zaplaceno 416 725 Kč a zisk 25 942 Kč byl převeden do rozpočtu roku 2017.

Byl odsouhlasen plán a rozpočet na rok 2017 na podobné výši, jako byl výsledek v roce 2016. Plán zarybnění je již zveřejněn na těchto stránkách a budeme ho průběžně doplňovat o vysazené ryby. Došlo k poklesu příjmu přibližně o 20 000 Kč oproti roku 2015, je potřeba věnovat větší pozornost propagaci revíru a také včasnému přinášení aktuálních informací. 

Rybářská stráž v roce 2016 pracovala dostatečně, bylo vykonáno 386 pochůzek, celkem bylo odpracováno 535 hodin, bylo provedeno 136 kontrol, bylo zjištěno a řešeno 2 x pytláctví. V roce 2017 bude opět vybavena GPS přístroji a také bylo dohodnuto, že budou kontroly prováděny důsledně i u „známých rybářů“. V zimě byly vykonávány pochůzky téměř denně za účelem mapování výskytu a plašení kormoránů. 

Podrobnou statistiku úlovků zatím nemáme zpracovanou, uděláme to někdy v březnu s porovnáním předchozích roků.

K minulé sezóně lze říci, že byla zajištěna především násada opravdu velkých duháků, nepodařilo se sehnat dostatečně kvalitní ryby o hmotnosti okolo kila, od letošního roku už bychom měli tyto ryby zajišťovat vlastní produkcí. Velcí duháci brali především na jaře a na podzim a byly to kvalitní bojovné ryby, poměrně dost jich přežilo do jara a jsou stále v dobré kondici. Sice to loni bylo o menším počtu záběrů, ale za to byly pořádné. Asi není efektivní vysazování potočáků a sivenů, chytne se jich opravdu málo a plán zarybnění bychom asi u těchto druhů mohli snížit nebo úplně zrušit. Smutnou událostí byl úhyn ostroretek způsobený chybou na zařízení MVE, majitel se však postavil ke vzniklé škodě odpovědně a učinil opatření, aby se situace neopakovala. Příjemným zpestřením jsou úlovky pěkných štik, parem a tloušťů. 

Pokud bych měl já říct něco o rybolovu, tak se mi nepodařilo zažít nějaký pěkný lov na suché mušky, podle mne je to absencí menších ryb v násadě. O to více jsem se věnoval strýmrování a několik dnů opravdu stálo za to. Na podzim jsem také něco nachytal na nymfy, ale co si budeme povídat, blob je vždy úspěšná muška. 

Díky tomu, že řeka byla zamrzlá, nebyl takový problém s kormorány, kteří jinak byli v jižních Čechách v hojném počtu, až v březnu se na řece objevilo několik hejn, ale díky včasnému zásahu naší rybářské a zároveň antikormoránové stráže se je podařilo odrazit. 

Od letošního roku budeme zase ryby vysazovat i ve spodní části revíru pod novým jezem v Plané, který už se po nepovoleném zásahu do koryta toku před třemi léty a její nápravě srovnal.

Tak Petrův zdar

(12)(1)

Jarní počasí na mne udělalo dojem a tak jsem si řekl, že bychom mohli zkusit vysadit nějaké menší duháky, jelikož je v Kaplici máme a vysazují se všude možně pro chytání na dírkách, co to udělá. Jestli se adaptují a budou brát, tak to může být příjemné zpestření, přeci jenom první větší jarní zarybnění plánujeme až na přelomu března a dubna. Vysadili jsme 50 kg k těstárně a 50 kg mezi mosty, tak uvidíme.

(2)(4)

Jarní počasí v polovině února bylo přímo neodolatelné, rybářský absťák od listopadu nesnesitelný, a tak jsem si vzal jeden den dovolené a udělali jsme si s Honzou Venderem krásný den a vyrazili ryby. Sešli jsme se v Boršově v deset dopoledne, zajistili jsme vysazení metráku menších rybek na jarní oživení a v klídku jsme si dali kávičku v restauraci na křižovatce, prohodili pár slov s pánem, co stál za barem se sklenicí piva a paňákem rumu, a s dalšími štamgasty, a sedli jsme si ke stolu venku na sluníčku. Po té, co jsme nasáli trochu jarní sluneční energie, jeli jsme se převléct přímo do kempu. Cílem výpravy bylo prověřit, jestli v řece přezimoval nějaký duhák od loňska, ještě ke konci sezóny se dal občas nějaký chytit a nebyly to zrovna malé ryby, na ty čerstvé jsme nešli.

Na zimním chytání mi trochu vadí to převlíkání, troje teplé spodky a dvoje ponožky jsou do ledové vody základ, i je člověk takový neohrabaný, ale zvládli jsme to a asi v půl dvanácté jsme stáli ve vodě. Bylo jasné, že je potřeba prohledávat především hluboká klidná místa, za ty roky máme už revír docela zmapovaný, tak jsme šli na jisto. Jaké bylo moje překvapení, když se asi při třetím hodu do jámy šňůra zastavila, tak jsem instinktivně zasekl, prut se ohnul do oblouku a u dna se převalila ryba. Zapískal jsem na Honzu, že mám něco velkého, myslel jsem, že to je parma. Po pěti minutách zdolávání, když jsem ještě rybu neviděl, Honza znejistěl a přišel se podívat. Konečně se ryba dala zvednout ode dna a byl to obrovský duhák, a přestalo ho bavit jezdit v tůni a vydal se po proudu, tak jsem musel za ním. Podařilo se mi ho zastavit, že nevjel ani pod strom, ani pod ledovou kru u břehu, a asi po 15 minutách začal vypadat unaveně, bohužel jsem si na první jarní vycházku nevzal podběrák. Došel jsem až pod rybu a chtěl jí zvednout levou rukou, duhák byl tak tlustý, že jsem ho nedokázal podebrat, vysmýkl se mi, dal mi jesle, přívěsnou mušku mi zapíchnul do kšiltu a utrhnul mi to, pěkná scénka. Alespoň jsem nemusel bojovat se svým svědomím, jestli ho klepnout nebo ne, byla to první letošní ryba, kterou vždy pouštím, a jelikož jsem se ho dotknul, tak jsem si ho uznal.

Šel jsem si odpočinout na osluněný břeh a Honza zkoušel prochytat stejnou tůň z druhé strany. Asi za pět minut měl záběr a podobně velký duhák se začal převalovat u hladiny, abych to zkrátil, asi po deseti minutách pstruh vyskočil a vyháknul se. Nechal jsem Honzu pokračovat v tůni, byl přeci jen trochu zklamaný ze ztracené ryby, a k našemu překvapení přišel třetí záběr, po další bitvě byl už Honza úspěšný a tak jsme měli první hezkou fotku a rybu vrátili vodě. Tentokrát šel odpočívat Honza a já šel zkusit další tůň. V hrdle jsem nejprve chytil čerstvého duháčka, ale pak jsem měl další agresivní záběr a po záseku vyrazil pstruh prudce po proudu a bylo jasné, že mám zase na prutu pěknou rybu. Po chvilce přetahování jsem na něj dostal chuť, tak jsem za ním trpělivě běhal a v jedné chvíli se dostal na mělčinu, tak jsem po něm skočil oběma rukama ho vyhodil na sníh na břehu. Příště už si vezmu podběrák. No ale dostal jsem ho, měřil 63 cm a vážil 3,7 kg. K mému překvapení měl v břiše poměrně dost tuku, za 4 měsíce moc nezhubnul. Byla z něj skvělá večeře pro dvě rodiny, vždy se mi líbí nechápavý výraz, když někomu řeknu, že jsem chytil pstruha a že přišli známí na večeři, člověk má pod pojmem pstruh zafixovanou tu standartní pánvičkovou velikost.

Byla asi jedna a nějak už jsme za první jarní rybářský den měli dost zážitků, a tak jsme šli do stejné restaurace na oběd, prohodili jsme pár slov s pánem, co stál za barem se sklenicí piva a paňákem rumu, a se štamgasty, sedli si ven a dali jsme si skvělou prdelačku. Jel jsem pro syna do družiny, v televizi jsme se podíval na Gabrielu Koukalovou, až jsem z té medaile dostal žízeň a ještě jsem před západem stihnul dvě pivka v hospodě Na zastávce, dal jsem si židli ven, na čerstvém vzduchu chutná pivo nejlépe. Abych řekl pravdu, je ten pocit, že můžu být s prutem v řece, by mi k radosti stačil, ale když k tomu jsou záběry, a ještě od takových ryb a přímo za humny, to byla opravdu paráda. K tomu ten biatlon, pivko, sluníčko, život je krásný. 

(9)(9)

Čumět do díry v ledu mě nebaví. Ale už jsem to nemohl bez ryb vydržet, tak jsem v sobotu zahájil říční sezónu na Vltavě 24 v Boršově. Podařila se česká trojkombinace parma, tloušť a ostroretka. Na to, že tu ještě před týdnem bylo 30-40 cm ledu, dobrý. Dnes za krásného počasí jsem byl znovu a otevřel i sezónu cizokrajných dravců. Duháka cca 55 cm jsem pustil a další hodně přes 60 cm se pustil sám ještě před vytažením. Nechápu, jakto že ti duháci přes zimu nezhubli, ten větší nešel vůbec vytáhnout, odhadoval jsem ho nejméně na tři kila. Voda ve Vltavě je čistá a je do ní hezky vidět, ale ryby vidět nebyly. Led je již jen místy a po krajích řeky. Voda ledová, nohy mrznou, ale chodit musí.

(14)(0)

Dnes (po 10.10) byl v kempu naproti těstárnám nalezen na břehu muškařský prut. Kdo jej postrádá nechť volá na číslo 736 200 157. Prut čeká na vyzvednutí 🙂

(30)(0)

Gratuluji Radkovi O. k parádnímu úlovku!

img_1604

(60)(8)

Přátelé, napište někdo kousek o chytání, jak vám to bere a co se děje na našem revíru. Já už vás musím nudit. Z mých posledních vycházek: Dal jsem si jedno zero a asi pětkrát jsem si hezky zachytal. Duháci (velcí duháci) jsou ochytaní a žerou hlavně suchý mušky. Nymfy se naučili téměř ignorovat. Strýmra nechytám, takže nevím, jestli funguje. V top místech jsou vidět sbírající ryby, ale chytit je není lehký. Strávil jsem hodinu nad jedním sbírajícím duhákem, vyzkoušel asi 10 mušek, a pak mi sežral tu, co jsem mu hodinu předtím nabídnul jako první. A pak mi ji urval. 0,16 je na hraně, 0,18 je lepší.

(17)(36)

Včera tři veleúspěšné podvečerní hodinky na Vltavě 24. Duháci žrali suchou a občas i nymfu. Jen jeden měl méně než 50 cm. Třešničkou měl být potočák přes 55, když už jsem odcházel, ale pak přede mnou sebral duhák a napoprvé mi sežral nabídnutého chrostíka. Viděl jsem to celé – jak pomalu stoupal k mušce, zhltnul jí, já vydržel vteřinu a seknul. Duhák délka 60 výška 20 cm. Není v životě českého muškaře mnoho takových dnů, kdy se podaří chytit 7 ryb přes 50 cm a z toho 4 na suchou mušku.

13147368_10206097136921588_1147931553003059152_o

(28)(7)

P1250767 P1250808 P1250814

(18)(6)

(17)(19)

Anketa

Nějaké návrhy?

Archiv

Náhodně vybrané fotky

Jirka suší, ale hluší P1230917 vltava24pstruh-8-1 Jarní štička ze Štilce

Neoficiální stránky trofejního pstruhového revíru Vltava 24.
Copyright © 2012 František Tobiáš.

Powered by Wordpress. Theme by One Theme Per month.