Dorazil jsem asi ve dvě hodiny. Vítek už na mě čekal. Začali jsme dle mého návrhu rovnou na sucho na pláni pod ostrůvkem nad těstárnou. Občas se ukázal duhák, přestože navzdory „rybímu“ podmračenému počasí bylo líhnutí hmyzu slabé. Vítek skóroval první „pěkná stará ryba!“, já vyrovnal ze zákleku duhákem, který sebral 4 m ode mně. Vítek už tahal druhého. Pak jsme se rozešli – Vítek nahoru, já dolů k těstárně. Pod dráty mi vlezl nějaký starší kolega, kterému jsem během jeho marnění chytil dva duháky za zády a jednoho od zdi. Pak odešel. Tu a tam sebral duhák a toho jsem většinou chytil, když jsem po několika výměnách mušek a převázání navazce přišel na to, že ten nový chrostík, kterého jsem včera uvázal, moc nefunguje ani neplave a že mi žerou barevná experimentální véčka, která jsem loni vyzkoušel a zavrhl. Dnes se jim líbila a vyhazoval jsem i nesbírající ryby.

Vítek nad mojí dnešní top muškou kroutil hlavou

Pán odešel a já měl celou pláň pro sebe. Když přišel Vítek, hlásil 8 duháků, z toho jednoho za ocas. Největší prý 54 cm pod jezem v pravém korytě! Já kontroval 7 duháky, 1 potočákem a jedním pěkným za ocas velikosti 40-46 cm. Pak jsem měl ještě tři nedobrané útoky na jepice a přišlo mi, že už tu suchou nějak neberou. Chtěl jsem dojít na konec pláně a vzít to dolů s nymfou, ale u rour jsem zasekl pěkného tmavého pstruha na místě, kde mi minule spadl. Kouknul jsem na hodinky, usoudil, že po půl šestý už to stejně moc nebere, klepnul ho a šli jsme domů. V žaludku měl kameny a drobky ze dna, hmyz jsem neidentifikoval.

Konečné skóre 9:8, resp. 10:9 i s těmi ocasemžeroucími.

Bavilo mě to a Vítka taky. Čistá malá voda je na sucho ideální a ryby nemusí ani moc sbírat. Stačí vědět, kde bydlí a úspěch se dostaví.

(0)(0)