Parma, tato vládkyně silných proudů je pro mě odjakživa doslova magická ryba a její ulovení je pro mě vždy obrovským zážitkem. Již dříve jsem měl to štěstí a při výpravách s muškařským prutem jsem pár parem chytil. Byli to však jen menší parmy do 50 cm ale i přesto si souboj s většinou z nich pamatuji dodnes. Letos když jsem si poprvé kupoval celoroční povolenku do Boršova jsem si stanovil takový osobní cíl chytit pěknou parmu na mouchu. To se mi povedlo už poměrně brzy a 7 května jsem ve spodním úseku chytil parmu 68 cm. Po záseku divoce vystřelila proti proudu a mohutně táhla u dna. To jsem si nejprve myslel že mám na prutě obrovského duháka ale potom se ryba uklidnila a mrtvý tah u dna jí prozradil. Povedlo se mi jí zdolat a byl jsem neuvěřitelně šťastný že se mi splnil můj sen.
V průběhu sezóny se mi ještě podařilo ulovit několik parem kolem 60 cm ale to co vypuklo na podzim jsem si neuměl představit ani v nejbujnějších snech. Začalo to ke konci září. Ten den jsem chytal na nymfu s francouzským nástavcem a v jednom hlubokém proudu jsem zasekl těžkou rybu. Zpočátku se držela nekompromisně u dna a divoce projížděla tůní. Poté se trochu zklidnila a sjela po vodě do mělčího proudu kde jsem jí krásně mohl v čisté vodě sledovat. Nikdy nezapomenu na chvíle kdy obrovská parma stála nehnutě v proudu asi 5 metrů ode mne a i přes prut ohnutý na maximum jsem s ní nedokázal asi deset minut pohnout ani o kousíček. Po nějaké době se dala opět do pohybu a po proudu sjela do klidnějších partií kde jsem jí dokázal podebrat. Metr ukázal 76 cm a mě se splnil velký sen. Po nutném vyfocení šla parma zpět do vody a bez nejmenšího zaváhání majestátně odplula do svých proudů. Ten den jsem chytil na stejném místě ještě další 3 parmy. Jedna z nich měla krásných 72 cm. Tento zážitek mě nakopl a na parmy jsem se začal specializovat. Nejprve jsem se na ně zaměřoval jen chvilku mezi lovem duháků ale posledních 5 vycházek jsem se soustředil pouze na lov těchto nádherných ryb a docela se mi dařilo. Za těch 5 dní jsem jich chytil 23 a ještě mi jich asi 15 spadlo při zdolávání. Hodně jich bylo přes 60 cm. Přes magickou hranici 70 cm jsem se dostal ještě 4x ale tu parmu která to vše odstartovala se mi zatím překonat nepodařilo. Kamarád Pepa, který mě často doprovází při mých lovech jich také několik pěkných chytil ale hodně jich ztratil při zdolávání.
Při lovu parem je nutné splnit jeden zásadní předpoklad a to že mouchy musíme dostat na dno kde se parmy živí. Proto používám poměrně těžké mušky aby co největší dobu putovali po dně. Často používám jednu zátěžovou a za ní umísťuji blešivce nebo o něco lehčí goldhed. Záběry bývají někdy velmi dobře viditelné – signalizátor často zpomalí a pak to zacuká. Základem úspěchu je věřit způsobu jakým chytáte a najít hejno pak už to šlape.
Je vidět že se parmám na Vltavě daří a chytají se po celém revíru. Potěšující je i to že chytám téměř všechny velikosti (od 35 cm do 76).
To jsou pořádný parníky, nádhera!
To je paráda.
To je pekna snuska krasnych ryb, verim, ze to byly paradni lovy a snad byly zdolany rychle a brazdi vodu bez vetsi ujmy...to, ze se chytaji i mensi ryby by snad mohlo vypovidat neco o tom, ze se tam snad i parmy vytiraji, no nevim, ja sam vloni videl uhynulo parmicku tak 25cm, ale mnou doposud ulovene parmy mely mezi 55-65cm(vse zatim na privlac), na mouchu jsem ztratil vloni v rijnu krasnou rybu hrube pres 70, spis k 80ti, tak snad se zase nekdy nejake takova povede...
parmy jsem zdolával co nejrychleji jsem mohl - zaplatil jsem za to i naprasklým prutem (ve spoji dílů se objevila trhlinka ale vyvázání to zatím ještě drží pohromadě). Lov ve dvojici umožňuje rychlé vyfocení rovnou ve vodě a puštění ryby okamžitě zpět. Také se domnívám že parmy se na tomto revíru vytírají k čemuž mě vedou právě úlovky různě velkých ryb. Té ztracené parmy na mouchu je škoda - snad se ti brzy podaří takovou rybu zdolat.
Všiml jsme si, že jsi zastáncem krátkého zdolávání. Několikrát jsem četl, že dlouhé zdolávání ohrožuje ryby na životě. Pstruzi prý po dlouhém boji v zápětí hynou, z důvodu přebytku kyseliny mléčné ve svalstvu. Stalo se ti někdy, že jsi byl nucen zdolávat rybu déle a ta pak prokazatelně uhynula? Děkuji.
U velkých ryb vždy existuje riziko že po dlouhém a namáhavém souboji uhynou. Některé druhy ryb jsou tomuto riziku náchylnější a některé méně. Parma zrovna patří mezi odolné druhy a i po delším zdolávání (několikrát jsem je zdolával třeba půl hodiny) a chvilce focení se ihned po puštění do vody staví do své normální polohy a po chvilce v pohodě odplouvá. Několikrát se mi i stalo že jsem chtěl parmu po zdolávání vyfotit pod vodou ale nedala mi šanci ani na jeden snímek a hned odplula. U pstruhů to je poměrně velký problém. Většina velkých duháků po souboji a následném puštění leží nějakou dobu na boku a chvilku trvá než se vůbec postaví do normální polohy. Bohužel se někdy i stává že to taková ryba nerozplave (i mě se to již stalo). U pstruhů obecně dost závisí i na momentálních okolnostech - když chytíte pstruha v parném létě kdy je voda teplá a ve vodě je tudíž méně kyslíku tak už samotné podmínky jsou pro pstruha kolikrát na hranici přežití a prodělaný stres při zdolávání mu ještě přiloží. Naopak v ideálních podmínkách, mu ani delší zdolávání nemusí činit žádný větší problém. Ve vědeckých kruzích panuje názor že 4% všech zdolaných ryb na udici uhynou. Já se domnívám že toto číslo je u velkých ryb mnohonásobně větší a naopak na menší ryby má zdolávání daleko menší dopady.
Také se mi již stalo, že ryba, kterou jsem vracel do vody nevypadala příliš životaschopně. Jestli se však ryba vzpamatovala nebo ne, nevím, protože jsme ji nechal svému osudu. Důvodem ale nikdy nebylo dlouhé zdolávání (možná proto, že nepoužívám maximálně jemné vybavení a nechytám příliš velké ryby a tak k dlouhému zdolávání často ani nedochází), ale dlouhé odstraňování háčku z rybí tlamy a tím pádem i delší pobyt na vzduchu nebo poškození ryby (háček v jícnu, žábrách, nebo háček s protihrotem pevně v tvrdé části tlamy). Příkladem mi může být má poslední ryba loňského roku (potočák ke 40 cm), která byla zdolána velice rychle a snadno (záběr v podstatě ve břehu), u které chvilku trvalo vyproštění háčku a také změření. Ryba však nebyla nijak poškozena. Po vrácení do vody, stála asi 20 minut dýchavičně u břehu, svižně odplula až po mém vyplašení. Jako problematické druhy vidím ryby lososovité a okounovité (dále pak třeba jednotlivé druhy jako je ouklej, která při kontaktu extrémně ztrácí šupiny). Myslím si, že poškození ryby a dlouhý a pobyt mimo přirozené prostředí je větší problém, než samotné zdolávání (pokud je šetrné). Proto má také smysl lov lososovitých ryb s háčky bez protihrou. Bohužel si myslím, že i tvorba takových krásných snímků, jako je například v hlavičce tohoto webu, ryby opravdu poškozuje. Osobně si nedokážu představit, aby mi zdravý živý pstruh, zdolaný šetrným způsobem takto pózoval. Pokud tedy taková ryba není mrtvá (nevypadá, že by dostala úder do hlavy a měla prořízlé žábry).
Zdravím Karle,
duhák v hlavičce byl focen mrtvý a po zapsání. Prořezávat rybám žábry mě nikdy nenapadlo, proč? Dříve jsem občas duháky fotil živé, ale nelíbilo se mi je trápit u břehu. Takže teď fotím živé duháky jen ve vodě nebo v ruce nad vodou. Pokud si nějakého pěkného ponechám, dělám mu posmrtnou galerii. Parma je velmi odolná a pár fotek v trávě či vodě u břehu podle mého názoru snese, nestalo se mi, že by nějaká měla sebemenší problém s odplutím. A pokud ryby vůbec chytáme, musíme se smířit s tím, že je trápíme, jakkoliv to nazýváme sportovním rybolovem. Já to unesu.
Franta T., admin
Ještě přidám jeden tip jak poznat, zda je na fotce ryba mrtvá či živá: živá ryba vždy kouká dolů, tj. oční panenka je ve spodní části oka. Mrtvá ji má uprostřed.
Gratuluji k pěkným úlovkům této krásné ryby! Těší mě, že se jim v Boršově evidentně daří. Já jsme ji tam nikdy nechytil, i když jsme tušil, že by tam mohly být, protože jsou v Budějovicích. Nevíte, jestli se parmy do Boršova někdy vysazovaly?
Údajně se na tento revír vysadilo dost parem asi před 10 lety (tuto informaci ale mám jen od kamarádů) Na stránkách MO1 ČB jsem se dočetl jenom že v roce 2009 bylo vysazeno 100 parem na revír Vltava 23 viz. http://www.rybaricb.cz/downloads/zprava_hospodare_2009.pdf
Ano, to jsem také našel. Škoda, že budějovičtí rybáři nezvěřejňují počty nasazených a ulovených ryb na webových stránkách, tak jako to například dělají rybáří týnští.
Pavle, trochu mimo téma, doufám, že jako pracovník MO ČRS 1 a zároveň stálý návštěvník Boršova zamakáš a povedeš ten revír k lepšímu! Držím palce a pokud budeš potřebovat pomoci, nabízím se.
Děkuji moc za nabídnutou pomoc, moc si toho vážím a určitě toho někdy rád využiji. Pracovat pro MO ČRS 1 jsem začal zhruba před měsícem kdy se mi tato možnost naskytla. Krom prací v terénu jsem převzal také správu internetových stránek této organizace. Stránky jsem modernizoval a snažím se tak postupně doplnit informace které tam chyběli - zrovna na začátku roku jsme to v této diskuzi řešili, aniž bych tušil že o měsíc později do toho budu moci takhle zasáhnout :-). Něco už na stránkách najdete, něco ještě teprve sháním a mám přislíbeno. Ve vedení MO 1 jsou velice schopní lidé, kteří rádi poskytnou všechny informace řadovým rybářům, jen tam chyběl člověk který by tyto informace předával třeba na internet. To je tedy také jedním z mích úkolů v mém novém zaměstnání. Proto pokud budete potřebovat jakékoliv informace můžete se obrátit i přímo na mě a já se je pokusím sehnat a zveřejnit. Chtěl bych také navázat na poskytování informací o nasazování ryb do Boršova, což počátkem loňského roku očividně perfektně fungovalo ale postupem roku se tato komunikace stále zhoršovala. Pokud kdokoliv bude mít nějaký nápad týkající se zlepšení tohoto revíru (či jiných revírů) můžete to napsat přímo zde (pravidelně stránky sleduji) a nebo rovnou na můj e-mail a já se pokusím každý dobrý nápad zužitkovat.
Franta T. 10. 2. 2013 19:46:
Tak to je dobře, že už je mrtvý. A dík za tip, jak poznam mrtvého pstruha od živého, to by mě nenapadlo.
A proč řezat žábry? Nasnadě je otázka: Jak šetrně zabít pstruha? 🙂